V náručí s Lunou

najednou vyklouzla z mlžného závoje a jakoby rohem okna
chtěla se vloudit do ložnice

jasná a dorůstající
poslední čtvrtí zářivá
skoro zlatá
tak důvěrná a kupodivu blízká

vždy jsem se jí spíš bála
nedokázala se do ní zadívat
odvracela jsem pohled


ale teď, jsme se spřátelily


jakousi propojenstí padly hranice
krok sun krok
houpání v bocích
jdem spolu nocí
dvě přítelkyně, co si jen tak povídají


o cyklech a dobách
o záři a jasu
o kouzlech a tajemstvích
v tom nesmírném zaujetí vesmírem v nás samých


přivinul jsi se
obláček dýmu
proužek kouře vydechnutý do tmy


vyzval jsi nás k tanci
a my obě
se jen pousmály
způsobně uklonily hlavu na stranu
a nechaly se vést...