Symfonie
v čase, kdy krajinu
halí v adagiu
pléd mléčné mlhy
a hvězdy se polibky
ve dne dotýkají země
v těch dnech
kdy je noc
táhlá a vláčná jako karamel
tehdy se choulím
na Tvůj klín
tehdy, jsem přikrytá
Tvými pažemi
a jejich síla se promění
v něhu laskání
v podvečerech, kdy svíčky
mrkají svými světýlky
vyskakující z luceren
jako živé bludičky
s zářícím úsměvem
stékající v kapkách roztálé jinovatky
v těch chvílích
se v chvění přenáším
do země symfonií
zněle houpajících se větví
zčernalých siluet stromů
ve stínohře našich těl
accelerandem dechu
stoupajícím k vrcholu
chóru
znějícího deštěm
slyšíš?
už prší...Lásko...
Přečteno 1114x
Tipy 21
Poslední tipující: Misha, Pamína, básněnka, jitoush, AndreaM, bogen, MARKO, Dorian Gray, Helen Zaurak, Amonasr, ...
Komentáře (8)
Komentujících (5)