Zbrusu nový den part 2
Zbrusu nový den part 2
Anotace: ...
Nastalo sobotní ráno,
nebe je oděno do smuteční róby,
tu a tam drobné slzy roní,
vyprahlou krajinu perlami zdobí.
Je mi přáno, proto sytím se manou,
kuchyní Arabica pronikavě voní,
mysl mám čistou, odhodlanou,
ve skrytu sním o neznámé dívce, o ní,
nežehrám na to, že mi zatím není přáno.
Ještě když sním o vášni i dojímavé něze,
srdce - tělo zvonu naléhavě rozezní,
raději pokorně hlavu svou skloním,
snad z úcty k dominantě kostelní věže,...
Zejména však proto, že chovám naději a věřím...
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Je dobře, že neztrácíš víru... ten kdo věří bude dříve či později odměněn...
22.02.2014 21:48:58 | Jana B.
...Zdravím básníka ,píšícího tak jednoduše a s noblesou poezii všedního dne.....Neobyčejné obyčejnosti....
Krásné Vaše ráno,Kristiáne.
22.02.2014 19:57:51 | jitoush
... a toho konce co máš v básni se drž modrý muži a žádnej smutek kurňa ;-)
22.02.2014 16:36:32 | xoxoxo
Kde je naděje, tam se smutek dlouho nezdrží. A tahle báseň není smutná. Je o kráse byť zataženého rána, kdy jemný déšť se v první, čerstvé trávě perlí, je prodchnutá nadějí a plná krásných přání. Tak kde mám vidět smutek? Vidím jen ztišení člověka v sobě. ST :O) Zdravím básníku všedních i nevšedních dní.
22.02.2014 15:27:36 | Tichá meluzína
