Ani pes v ulicích

Máchnutím dlaně nezískáš nic,
ani když mácháš odhodlaně.

Z hustých temných mračen
řinou se galóny vody.

Znám to důvěrně z předešlých let
a že jich už bylo,
zase nastane čas plískanic.

Máchnutím dlaně nezískám nic…

I z toho nicotna
vzduchoprázdna
by berní úředníci
nejraději vybírali daně.

Své zelenomodré zraky
upínám v naději k Bohu,
mám semknuté dlaně,
tak silně,
jak jen mohou být.

Ještě věřím – věřím na zázraky.

Jsem přesvědčen,
před zimou bývá podzim,
vše už zde jednou bylo,
na tomto světě…

Ani obsah v láhvi se nemění
snad jen v rámci inovací
graficky nově vyvedená bude viněta.

MERUŇKA 42,- Kčs

Vidím to jako dnes

Čas běží jako splašený

Meruňka 42 Kčs!

Ještě teď mám před očima etiketu,
v hrdle, v útrobách
pachuť,
když nevolnost
drala se ven
v koupelně před léty
od hlavy k patám nahý.

Meruňka

hnala se jako zdviží
hrdlem
v hlavě veletoč.

Ukrutné pálení žáhy!


Co však dnes?

Držím roztřesený krabicové víno
místo skleněné kuželky.

Víno, jeho překotné pití
doprovází mé pohledy z okna:

"V ulicích není ani potulný pes!"

Snad jimi bude bloumat
alespoň zádumčivý podzim…