Před dvěma dekádami snad

V sídelním místě zůstaly nehnutě stát
už jen ty vzduté navršené budovy
němí svědkové doby ze železobetonových dílů
které pár měsíců po příjezdu tanků spřátelených armád
kupily na sebe toporné rezavé jeřáby

Poslední den měsíce června
obloha vyhlíží nepřátelsky
jako území po Bílé hoře v období temna

ledový vítr od Baltu
tu a tam
v antracitu náznak kobaltu

V příměstské kolonii hrst výškových budov
zůstali zejména penzionovaní
ti co umně vedou své psíky jejichž původ je sporný
Rasa

Ticho
tak typické dobám po vymření
po morové nákaze
po dávce extáze
pro nákupní horečku ve čtvrtek v Kauflandu
osiří parkoviště
i paneláky potemní
už tak snědé mraky

Atmosféru opanovala grošovaná kupovitá
ne
tady rozhodně NE

to tisíce kilometrů daleko
odulý Slezan
chrochtá ze chřtánu DOLCE VITA

Jinde zas tequilu
nosí vyprsená kakaová seňorita
ve Španělích

(proto jste tehdy cinkali klíči
– to jste chtěli?!)

Zadumaně

docházím k dílčímu závěru že Éčka
v potravinách
snáší mnozí s krajní nevolí

ne tak Éčka servírovaná na stříbrných podnosech
co často ulpívají na bossech
v jejich portmoné
na kontech

Papírová éčka snášení milenky i paničky
dívenky i pokladničky
s blahosklonností

Abstinenční příznaky spánkového deficitu
vystřídal přebytek spánku
a doprovodný jev bolesti pánve
i proleženin

Každý extrém škodí
vaše blahorodí

Snad mi ani nechybí lidé

Postrádám na chodnících ženy

Nemusím si prý pořizovat celý pivovar
abych se občas s chutí napil piva

pravil mi bodrý bonviván tam uvnitř mysli
rád bych ochutnal z darů dívek

Je ve zdejších zeměpisných šířkách
tolik půvabných žen s nimiž bych rád
ach ano těla
v příbojích vášně rozeznělá

Ještě před dvěma dekádami muž v mém věku
by byl jistojistě dědeček

Jsem však ze sendvičové generace
částečně pěstím své tělo
mám přednes i svěžího ducha
intimní apetenci bez preparátů

Na vědomost také dávám
jsem nemajetný a tudíž bez éček