bailancující...
bailancující...
Anotace: s ní...
závratné prázdnoty
otevřená rána zeleného větru
krypta
kde si jaguáři schovávají paví kosti
kde se vrší stíny pradávných kultů
kde pořádají cikády tábor lidu
a vysílají morseovkou
žít a nechat žít
měsíc zralý jako keříkové rajče
se koupe v jezeře vlastního svitu
a vzduch se prohýbá
sladce omámen vahou
kterou nese
santal s jasmínem
v náruči plumérie
stopami výbušnosti nočního lijáku
jak kdosi pravil
život se odehrává na laně
ostatní je jen čekání
ta výška
ta propast
ta závistivě tepající gravitace
cítím
ve vratkých výšinách éteru
delirium zrádné svobody
neznámé rackům či sokolům
které chrání křídla a instinkty
cítím
obavy z touhy po pádu
větší než ze samotného pádu
a pak
najednou to všechno
zklidní mé srdce
nevědomky
vydám tichý zvířecí zvuk
a pohybuji se
ladně jako chvost šelmy
nad roklí…
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tiskna laně? jako jo? jako vážně?? víš co,nesmysl... víš proč? jinak bych už dávno nebyla... :-)))
15.06.2017 04:28:09 | zelená víla
Tvůj rukopis je vpravdě nepřehlédnutelný...,tedy aspoň pro mne.Ji.
26.12.2013 22:38:02 | jitoush
Zdravím tě jaguáre. Tvé pyramidy skrývá už stín, modly pralesem zarostly, díváš se zpovzdálí, jak se svět pomalu a jinak vrací, ohlíží za minulostí. Tvoje oči stále stejně svítí v době lovu, za nocí, kočičí ladnost nevychladla a neznámý šaman stále volá tvoji duši. Byla to tak slavná doba, hovořila písmem i krví, stavěla chrámy, přetrvávající staletí, bohové omámení lístky Koky a Chichou, provonění tabákem a vůní čokolády však ve své víře přestali mít dost. Ukázali příliš krvavou tvář a tresty nečekaly, nechránily bezbranné. Quetzacoatl se proměnil v cizince z velké dálky a rozmetal vše uctívané. Zavdal příčinu k velkému pádu do tlamy Mictlantecuhtli. Dávno máš jiné plány, ale chuť na patře jazyka stále jitří staré rány.
26.12.2013 21:58:45 | Tichá meluzína