chce to jen kompaktní pohled...

bylo to náhodné setkání
ve štěrku cesty
s párem zbloudilých
okvětních plátků nevyhnutelnosti
kdy oslavujeme život
a zároveň přicházíme
o cosi nenahraditelné

tlumený šepot
v napjatém tichu
cítím blízkost

vyloupla se z temnot
jak house ze skořápky
opálená nohatá žena
v rozhalence
s maličkým slunečníkem

milenka šera
s kornoutem zlatého květu
temné stříbro vápence
proti modři oblohy
bytost s mravy kromaňonců
vyznavačka kultu Venuše
vlastnící jakousi trpkou chuť
díky ní však její čistota
chutná tím sladčeji

ramenem
zavibrovalo chvění
podobné vzrušujícím cílům
táhnoucích opeřenců
i síly
které jejich směry řídí

myslím že to chápu
abych vás viděl v celé plnosti
milá Ródži
potřebuji vás vidět
částečně zakrytou
úmyslně nezřetelnou
přizpůsobivostí ve stínech
postřehnutelnou v částečných odrazech
ve vodě nejasně odhalených tvarů...

neboť vše ostatní je pomíjivé...