due…t z pralesního ticha…

Anotace: v oku duhového ptáka je prý jasnovidnost přímo hmatatelná…

ve své černé kazajce
měla zapíchnuté
peří lyrochvosté

domorodci říkají
té harlekýnce
že je tvorem
žijícím ze světla
duchem i dechem
chvěním pro štěstí
ve žhavé atmosféře
na temně zeleném pozadí

tak bezprostřední
její hlas a křik
neodvažuji se říci zpěv
protože nevím
jak vyjádřit ten zvuk
co zní
jako klouzavé vokalizování

chvíli se popelí
a pak ji popadne
tanec Svatého Piuma
třikrát se otočí kolem osy
křečovitě zamává
napjatýma rukama
pak zvrátí hlavu na záda
otevře zeširoka ústa
a nechá vytrysknout extázi
z rezonujícího hrdla

nejprve jakési zachrčení
následuje klokotání
pak sykot ventilu
až nakonec ostrý hvizd
který se postupně přiškrcuje
mísený se zvukem
vzbouřeného dechu
k řadě vzlyků
přecházející
do kaskády smíchu

dotkl jsem se jí
dokud byla v tom okouzlení

nač vlastně hledí?
zavání to stěhováním duší

pak přišla k sobě
Borametz
pokrytá chmýřím
oklepala se
a než zmizela
do slabin mi vbodla
hrot pírka duhového…

to vášnivé peklo!
když má žena ptačí oko…