bledé...

pod nahým nebem
chvátá pramenitý vítr kamsi
a zve mne
abych se vznesl s ním

já však nejsem
žádný parnassius apollo
ani stužkonoska modrá
nejsem babočkou admirálem
nehýřím pompou
jsem jen hostem

náhle datel telegraf
vyvěsil černobílou vlajku
a ona vyrašila
pod mostním obloukem

měla oči jako uhel
štědře prozrazující
nebezpečný živel
rukou si přitiskla blůzu
gestem které vyjadřovalo
buď pokročilou tuberkulózu
nebo ostražitou cudnost
podle příznaků
spíš to druhé

pověz mi příteli
může být zapomnění cnost
nebo je to potřebná skutečnost?

nevím
ale klidně bych umřel
jen proto
aby můj rov
zdobila vaše krása
milá Leuconie