žonglovala s úderností kladívek...

Anotace: a přitom se zlehka usmívala na mýty ze skleněných cibulek...schované pod kobercem...

je bohužel drsnou pravdou
že většina zrzavých mužů
se velmi podobá blonďákům
kteří se vlivem přílišného tepla
nedostatečně ochlazovali
a tudíž se zkazili
nebo podobu převzali od brunetů
co někdo vyhodil za stodolu
do kompostu

oproti tomu ty ryšavá Rufilatie
jsi půvabná způsobem
který vnucuje touhu i riziko
rozkoš i krutost
byť můžeš vyzařovat klid
růžového poupěte
sladkou příchuť
jahodové bublaniny
barvu východu
ve vzdáleném křiku ptačího pěvce
sluneční vodu
narážející do hrudi plavce
i chvějivou načervenalost
viděnou za zavřenými víčky
unášející sen řeky

to co je v tobě
se vším co k tobě patří
se nedá vměstnat do žádné zásuvky
excitace které vyvoláváš
souvisí s erotickou sublimací
vábničky dívky
s výrazem prosby
abych ti koupil lízátko
a místo toho pronášíš
vášnivé věty
neškoleným hlasem
jakým se spíš volá z okna na mámu
s obličejem
ve kterém se zračí
zlomyslné zamrkání
že jde o legraci

prostě mimořádná bytost
takový výchozí bod
mýtických projekcí
krvavá Mandarínka
se symboly cudnosti
bioelektricky propojená
s říší zuřivých sil extáze
dcera dávné Henny
agentka podzimního úplňku
co má v pihách zakódované
hvězdné mapy