křovínatěla...

Anotace: z cyklu květnaté rozhovory...

nahodil jsem návnadu
do tůně horské řeky
natáhl se na trávu
a sledoval splávek
když tu na mě promluvil šípek
dej mi prosím nějaké šaty

lehce jsem znervózněl
odkdy mluví keře?

hlas ač stále melodický
nabyl na naléhavosti
říkám dej mi nějaké šaty

proč bych měl dávat svršky
nějakému křoví?

hlas nabývá na ostrosti
přestaň mne nazývat křovím ty cipe
správné oslovení je Má paní

pobaveně jsem pokračoval
ještě jsem neviděl hovořící rostlinu
natož urozeného titulu

podrážděný soprán o oktávu stoupl
ty neurozený hlupče
proto nemáte schopnou vládu
ale teď vážně
potřebuji se obléct
byl bys té laskavosti?

no když vykořeníš tak to uvážím

hlas přešel do vibráta
brání mi stud mrzký cháme
pokud někdo žádá o oděv
je jasné že není oblečený

přede mnou se stydět nemusíš
co já už viděl obnažených dřevin

sprostý rabe tak se dívej
a z houští se vysoukala
půvabná žena
prakticky nahá
až na sponku ve vlasech

trochu nejistě jsem se zadíval
na zasněžené vrcholky hor
a pak se lehce uklonil
vskutku Má paní
váš oděv vám rozhodně sluší
i když je pro horské prostředí
poněkud nepraktický
máte imponující sebevědomí
a podal jsem jí plášť
i když mne napadlo
že mudrci
kteří proklamovali všeobecnou nahotu
ke zrovnoprávnění lidstva
určitě nikdy nepotkali tuhle dívku

dělala že si nevšimla mých rozpaků
byla bych vám vděčná
kdybyste mne odvezl
jsem celá rozbolavěná

jsem také trochu staromódní
auto nemám
ale když si troufnete na koníčka

zablýsklo se jí v očích
vy zpustlý hanebníku
ale pak si všimla koně opodál
který zastříhal ušima
a vesele zařehtal

vzápětí uzardělá poznamenala
váš plášť se moc nehodí k jízdě rozkročmo
co abyste mi půjčil kalhoty?

nejste zrovna skromná
ale nejezdím nahý
o nic víc raději než vy
moment
sundal jsem si košili
natáhněte si rukávy na nohy
a kolem pasu uvažte cípy

vyprskla smíchy
ale učinila dle mé rady
dlužím vám
a čest vyžaduje dluhy platit

peníze bych od vás nepřijal

mohu ti poskytnout rozkoš

vaše nabídka
je pro mne velkým pokušením
ale ne to co hledám

ty máš tu drzost odmítnout?
eunuchu androgyne!

nejsem ten správný
pro pobavení dámy vznešené

no jistě vy jste vášnivý
jak létající želva
to musíte být tak zatraceně praktický?
víte kolik toho ztrácíte?
i když jak se na vás dívám
z vás můj vyvolený nebude
vypadáte jako něco
co dítě načmárá na zeď
já hledám chrabrého rytíře
co oplývá bohatstvím
s inteligencí všeuměla
i jemnými city

jste příliš rtuťovitá
dopadl bych jak sněhulák
u ohnivé elementálky
vysadil jsem ji na koně
uložil dřevec
nasadil ostruhy
a zvesela zanotoval

má paní možná toužívá
po dobrodružstvích z bájí
nápadníky odmítá
neb příliš prostí se zdají
přitom nepozná
kdo může být ten pravý