Blízká setkání pralesního druhu...

Blízká setkání pralesního druhu...

Anotace: čím víc se o ní dovídám tím méně toho chápu...

zkoušel jsem tě vyfotit
pořídil zvukový záznam hlasu
ale nezdá se
že by tě to zajímalo
promítám tvé obrázky
ale ty přes ně procházíš
bez nějakého zájmu
nabízím ti drobné předměty
prohlédneš si je bez komentářů
a pak je necháš ležet
tráva je poseta korálky
kusy barevných látek
zrcátky
a torzy levných propisek

přehrávám tvá slova
a ty se usměješ
zmizíš na své skryté místo
a tam odpočíváš bez slov a pohybů

chtěl jsem tě pohladit
ukazuji že je to bezbolestné
ale tys jen posunkem ruky odmítla
nehádáš se
nevysvětluješ
prostě se otočíš a zmizíš
na své skryté místo
a tam odpočíváš bez slov a pohybů

vlastně nedovedu rozlišit
jestli jsi skutečná
když se na tebe dívám
tvář se ti mění
jako optická skládanka
stejně jako hlas
jemný dobře modulovaný
co připomíná šeptání džungle

přistihl jsem se při naději
že tě uvidím nahou
ale není to snadný úkol
ani pro zkušeného voyeura
jako jsem já
tabu nahoty je zřejmě absolutní
a když jsem se ptal na tvé jméno
řeklas jsem jedno a vše
co bylo a bude

každá otázka kterou začínám slovem kdy
zůstává bez odpovědi
zrovna tak když se zeptám
kam se ztrácíš

pošetile se ptám dál
co bys udělala
kdybych tě políbil
i když vím
že hypotetické otázky mají stejnou šanci
jako ty o čase a prostoru

překvapivě odpovídáš
musela bych tě říznout
a počkat až krev přestane téct a srdce bít

hledíme na sebe
s pomyšlením
že je ten druhý šílený

po nekonečné chvíli dodáváš
a kdybys to udělal znovu
musela bych tě znovu zabít

těžce oddychuji
nedokážu popadnout dech
dívám se na svůj obraz
zkreslenou tvář jak tančí
v tvých ohnivých očích
cítím spíš vzrušení než strach
děje se něco nevysvětlitelného
já kovaný v matematické logice
a kalený v severních vodách vědy
náhle chápu
odvěkou posedlost bohabojností
napětí které provází vymítání ďábla
bezduché šílenství dervišů
tarotový tanec loutky
téměř erotickou odevzdanost
při seanci a transu z gnostiky
to všechno cítím
a
nepřemýšlím nad tím

najednou přestáváš být tady
a zmizíš

není slyšet žádný zvuk
nic necítím
ani závan vzduchu
probírám se
s rozpálenou hrudí
strhávám košili
prohlížím krvavé škráby
jako od šelmy

a mezitím
v temnotě džungle
zasvítily oči jaguára...
Autor enigman, 28.09.2014
Přečteno 361x
Tipy 25
Poslední tipující: Luky-33, AndreaM, bogen, Radhuza, Joe Vai, střelkyně1, Jort, jitoush, básněnka, Amonasr, ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Z prvních setkání jsou jen šrámy na hrudi. Po té, co si tě prověří, získáš otisk zubů na duši a nakonec, pokud nepropadneš strachu a vydržíš, ti daruje kouzlo metamorfózy. Další setkání už budou patřit jen čtyřnohým. Sám v sobě objevíš jaguára. :O)

https://www.youtube.com/watch?v=Ku_NhQdAPEc

28.09.2014 21:23:14 | Tichá meluzína

já objevil chrastítko...

29.09.2014 23:56:57 | enigman

tak tedy za tu kásnou neznámou:-)

28.09.2014 20:31:27 | střelkyně1

zkasírovali jsme se...

29.09.2014 23:57:29 | enigman

...plula jsem lehce po proudu Tvé fantazie,která se prolnula se
skutečností,nasála jsem při tom něco z Tvého příběhu a srdce se mi
rozbušilo.....skutečné v neskutečném nebo neskutečné ve skutečném....
kdo ví....jen,není to důležité....líbí se mi to En.....Ji.

28.09.2014 19:57:55 | jitoush

skutečnost? sen? prožitek!...

29.09.2014 23:58:55 | enigman

Mam rada tve texty jsou jako prochazet jinosvetem ..nadherna fantazie versus realita skryta ;-)

28.09.2014 16:49:54 | xoxoxo

přehrávám si tvá slova...

28.09.2014 16:13:23 | básněnka

..unášen Tvým textem...a "mezitím v temnotě džungle zasvítily oči jaguára"-
ozářen tou iluminací posílám Ti své díky za palčivě krásnej text..:-D

28.09.2014 14:48:03 | Frr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí