sběrač čedaru vloženého do tvarohové koule…

Anotace: je záře uvnitř nás?...

odpolední slunce svítí na květináče
co visí pod střechou
vrhají obličeje na severní zeď
kterou olizují rudé plameny řeřich
a přes louku se občas mihne stín dravce

to spojení zářivé žluti a červeně
s milým šerem křehkých rostlin
které přesné oko prostříhalo tak
že vyvolávají skvělý účinek
rovnováhy a řádu
bere dech

vím že existuje něco
co nikdy nepoznám
ale to ještě neznamená
že to ostatní neznám
neznámo je jen vysypané vyzařování
a to klidně posbírám

pouze zvon a pták
čeří nehybný klid
vypadá to
že si ti dva povídají se sluncem
které zapadá
odpoledne z křišťálu
ticho do zlatova
chladivými stromy pohupuje
nazdařbůh čistota
a
za tím vším
průzračná řeka sní
jak se drcením perel uvolní
a poplyne do nekonečna...