je tenčí, ohnutý a zkroucený o ty roky stejně
jako její ruce, poznamenané prací
…
tento prsten zažil tvrdé dny
…
nikdy ho nesundala
/symbol jejich lásky/
drhla s ním podlahu v domě
pracovala na zahradě
…
a taky její děti
a po nich vnoučata
zanechali stopy dní
na kousku toho lesku
…
tam, kde kdysi diamanty zářily
jsou dnes jen malé dolíčky
jako vzpomínka na poklady
ztracené kdesi ve dřezu
plného nádobí
po dobré večeři
…
měla ho ráda
…
čas plyne a ona už tu není
vzpomínám na její úsměv
její ruce
pohlazení
…
hřeje mě teplo prstenu
skrytého v mé dlani
zarytá láska... krásná vzpomínka... něžná...
23.11.2014 03:19:16 | zelená víla
to mě těší.. děkuji :)
23.11.2014 10:57:21 | Amelie M.
....Opakovala bych se po ostatních,k Jitce se připojuji.....ano,vroucnost,to je to
pravé slovo......Ji.
20.11.2014 21:13:39 | jitoush
děkuji za milý komentář, potěšil mě.. :)
20.11.2014 21:14:05 | Amelie M.
pěkně jsi to napsala, s dojemnou vroucností
20.11.2014 21:04:48 | jitka.svobodova
děkuju :)
20.11.2014 21:12:53 | Amelie M.
Drahocennost kroužku se do veršů otiskla naplno... :-)
20.11.2014 10:52:48 | Amonasr
to potěší, děkuji :)
20.11.2014 12:43:58 | Amelie M.
Tak smutná,plná lásky... krásná... k oblíbeným...děkuji
20.11.2014 09:53:30 | knihomolka
ó, to mě moc těší.. děkuji :-)
20.11.2014 09:54:43 | Amelie M.