Anotace: ...
venku se modrá noc
v pokoji je cítit
pach petroleje
ze štíhlé lampy
nízký strop
a předci na stěnách
dávno zmlklí
kabát na věšáku
prosáklý syrovou vůní podzimu
ve zvláštní útulnosti
komár zpívá
falešně tenkým hlasem
o krvi
západu slunce
i o něžnosti
narážím hlavou
do klenby nebes
a po skráních stoupá rtuť
navzdory gravitaci
cítím umíněnost Tarase Bulby
slzy Napoleona
na Josefínině prostěradle
i Puškinovy kučery
na sněhových závinech
civí na mne vrána
tmavýma očima tesklivosti
co měl Dostojevský
voní sníh a smrky
a mlha je bledá větrem
je to přeci jen zajímavé
přijít na tento svět
pobýt
a zase odejít
a k ránu
až pohasnou hvězdy
a slunce se začne lísat k zemi
otevřít doširoka okno
tam kde červánky zbarví do ruda
kříže na hrobech
kdysi jsem ti říkala, že bych chtěla mít tvé oči, dnes bych chtěla mít tvou mysl a ruce, co malují... zajímavé je žít, jímavé je tě vnímat...
18.01.2015 02:46:30 | zelená víla
Smazala jsem už třikrát co jsem chtěla napsat.Je to spíš do vzkazů co tvé dílo probouzí:-)SILNÉ
23.11.2014 21:34:01 | Malá mořská víla
.....tentokráte,milý En,z Tvých veršů prosvítá takový přirozený klid,
klid a vyrovnanost toho,že to prostě je.....něco prostého v té
nejčistší podobě......aspoň pro mne to tak je....Děkuji....Ji.
20.11.2014 21:30:16 | jitoush
Je krásné, prostě jenom žít. Člověk nepotřebuje nic jiného. :O)
20.11.2014 17:06:48 | Tichá meluzína
Přijít a zase odejít... jen kdyby mezi těmi dvěma okamžiky nebylo tolik trápení...
20.11.2014 11:17:04 | Hesiona-Essylt