ulejvarní...
ulejvarní...
Anotace: ...
na obzoru přechází obloha
z purpuru do temné černi
ocelové květiny se modrají
v brokátovém porostu
návrší je poseté deštěnkami
a bledule zbarvují údolí
stydlivou bělobou
kdesi pohodil hlavou jelen
a zatroubil do prohřátého ovzduší
plného vůní
přešel jsem vyschlé koryto potoka
a vyšplhal letitými průrvami po erozích
na malou planinu
málem jsem si ji nevšiml
její snědé tělo totiž splývalo
s barvou země křovisek a skal
jediné co měla na sobě
byl věnec uvitý z bledulí
odložila tkanivo
přetažené přes starodávnou podstatu
tak důvěrně známou
a přece zneklidňující
usmála se a zašvitořila
co abys mi příteli něco zahrál
její oči měly v sobě průzračnou měkkost
díky které odhodíte veškerou pochybnost
dal jsem se do hraní
a tóny nástroje ovíjely Barcolinin hlas
vyčaruj kouzlo
uviň jej z nebe
z prachu a rosy
z noci i sebe
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
kouzla jsou jenom čáry
měkká přadena prostoru
stydlivá běloba
čistopis plný vůní
a kdesi jsou i jeleni
prý pijí ještě z tůní...
25.11.2014 19:04:37 | básněnka
vyčaruj kouzlo
uviň jej z nebe
z prachu a rosy
z noci i sebe
kouzlo co hraje
na city dívek
stříbrné nitky
ze zlatých cívek
vyčaruj něhu
dotyky kůže
v zrychleném dechu
z bledulí - růže
24.11.2014 21:14:41 | Malá mořská víla
a že prý jsou tato dvě slova otřepané klišé,nejsou... v tvém podání nejsou a čtu je už v druhé básni,jen nejde vybrat která je lepší...
24.11.2014 17:07:01 | střelkyně1
Jen fantazie, nebo taháš po strunách koňské žíně, struny ti přeskakují přes kobylku a na konci dlouhého krčku vystrkuje růžky hlemýžď? Bylo by to zvláštní. :O)
24.11.2014 11:24:26 | Tichá meluzína
Postupně gradované až k extázi. Skvělé. Ten konec potvrzuje vážnost celého děje.
23.11.2014 23:55:11 | VEDz RVAHEs
