Návštěvnost
Nemocnice
Nemocnice
tak impozantní, šedá
ve dne i v noci
vždy bdělá
svítání do soumraku
soumrak do úsvitu
velká tajemství života
v ní ukrytá
přátelský lékař
i když zdá se strohý
čerstvé kapičky potu
prozrazují jeho strach
…
skalpel
krev
tampony
…
práce začala
nesmí udělat chybu
hot nebo čehý?
ponořený do bolestí
volá znovu sestru
…
dezinfekce
injekce
vpich
pomalé znecitlivění
uvolnění
v ruce kapesník
odvážný úsměv
skrývá smutek…
s třesoucíma rukama
volá svého syna
"přijeď, tvůj otec je nemocný,
bratr je tu s náma“
v přísné uniformě
upravuje léky na vozíčku
…
snad uleví
bolestí zkrouceným do uzlíčku
"sestro! pojďte rychle!
kde je doktor?!"
do boje!
alarmy
spěch
přístroje
…
závod o život
ale život už je pryč
vyčerpaný chirurg podřimuje
paní pláče
sestra jde domů z práce
chlapec míří márnice
zatímco život jde dál
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
Tiskživot jde sice dál, ale stejně člověka zamrazí... pěkně jsi to napsala, realisticky, bez příkras, tak, jak to v životě chodí...
26.11.2014 18:53:38 | AndreaM
zažila jsem na vlastní kůži odcházení někoho moc blízkého
chvilku bezmoc...
ale každý jednou tohle podnikneme
a cítila jsem i odchod duše
něco jako poslední pohlazení po tváři...
25.11.2014 18:44:55 | básněnka
vím, o čem mluvíš.. i já, pokud nepočítám cizí lidi, vyprovázela dva své velmi blízké vstříc smrti..a znám ten pocit bezmoci.. ale znám i ten pocit blízkosti něčeho nadpozemského.. dobrého.. co se dá jen slovy těžko popsat.. třeba někdy napíšu povídku o svých zážitcích.. děkuji za zastavení :)
25.11.2014 20:24:34 | Amelie M.
...i tak to může být. Poslední dobou se ale ke smutku u lékařů setkávám s pýchou a arogancí... (ne u všech a za to jsem rád)
RM.
25.11.2014 01:43:55 | Robin Marnolli
jak píšeš.. ne u všech.. naštěstí :)
25.11.2014 15:04:19 | Amelie M.
jako bych na té chodbě seděl! ošklivý realistický popis perfektně zpracovaný.
24.11.2014 22:10:45 | hledač
to jsem se ještě snažila, nebýt moc krutá.. nemocnice je zvláštní místo.. děkuju za zastavení..
24.11.2014 22:15:48 | Amelie M.