Návštěvnost
s třepetání...
s třepetání...
Anotace: ...
a tiše odpočíval ve větvích
po nebi pluly syrové škeble
a samo připomínalo
ponurý baldachýn
pod jehož záhyby
přelétla občas letka divokých kachen
přemýšlím o životě
jak je fajn
že se ho nemůžu nabažit
přemýšlím i o smrti
kdybych spadl
tak poznám její tajemství
jedním tahem
přemýšlím o polích
zoraných do temné hnědi
i jiných svítivých hlávkami zelí
o nebeské modři
sladkých jablcích
i zbarveném listí
zvláštní
rozmazaná krása podzimu
v houni na klíně vozky
svážejícího úrodu z polí
důstojnost
plodnost
náznaky vnitřního smyslu
stačí se jen svízt
pozoruji chlapce
jak vytloukl pláňaty
malovaná okna
opuštěného kostela
a vrány si odnášejí pestré střepy
do svých hnízd
jedna si přisedla a povídá mi
prý je nemožné
aby člověk který se ráno probudí
byl tím samým člověkem
který šel večer předtím spát
myslím že je úplně jedno
kdo je když se vzbudí
důležité je
že se probudí jako někdo
kdo si s těmi střípky bude hrát
i když se může pořezat
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tiskkdyž já si ani nemyslím, že jedno kým bude, když se probudí, snad od tohohle pocitu se odvíjí to, jak s nimi bude hrát... :-)
https://www.youtube.com/watch?v=GFC9GShtkwY
03.01.2015 23:29:11 | zelená víla
Jirko, je překrásná. Myslím, že právě něco takového jsem si potřebovala přečíst... děkuji a vše dobré Ti přeji
03.01.2015 10:19:39 | Radhuza
Ahoj,
veľmi pekná báseň, usmievam sa takto:)
02.01.2015 23:35:59 | Olex
JO. :O)
02.01.2015 21:11:10 | Tichá meluzína
„Jde-li o člověka bez fantazie a smyslu pro humor, bude se v poloprázdné kavárně na mísu koblih dívat třeba do oběda... Pak jsou lidé, kteří se při pohledu na mísu koblih baví představou, co by se dělo, kdyby někdo začal ostatní koblihami bombardovat... A nakonec existuje třetí skupina lidí, které zmíněná představa láká natolik, že vstanou a uskuteční ji!“
Saturnin :O)
03.01.2015 08:26:06 | Tichá meluzína
to abych napekl nějaké fantastické koblihy...
05.01.2015 10:58:13 | enigman
...ponoří se do proudu imaginace....projeví se odvěká zručnost řemeslníka
umělce a střípky se promění v neobvyklou mozaiku.Každý v ní uvidí to,
co potřebuje vidět,aby věděl....světlo,proudící skrze ni bude vyprávět
od svítání do soumraku různé příběhy.A za úplňkových nocí bledé světlo Luny dovypráví
vše až do konce.....budeme si tedy hrát,ale ne pohrávat.....Ji.
02.01.2015 19:27:30 | jitoush
..nevyhazovat střípky své !
02.01.2015 18:37:02 | Frr
Ach ta rána - než se člověk znovu rozhodne... :-D
02.01.2015 17:03:55 | Amonasr
je důležité, jak si s těmi střepy hraje...
02.01.2015 15:39:58 | básněnka
ST.
Milý příteli, do roku 20!5 vše nej nej,zdraví, štěstí inspirace plné hrsti velké jako ploutve.
To třepo-tání rozpouští krásu paní zimy.Snad ještě čarovné střípky zachrání ledová královna svým dechem.
Chodit po střepech není takové umění,ale když přimrzají bosá chodidla k ledu, je to docela adroš.:-)Tvůj nejvíc nejlepší kámoš.
02.01.2015 15:01:12 | Malá mořská víla