Anotace: ...
přestalo pršet
vyřezával jsem dýni k snídani
a květy pomerančovníků
ještě víc zvýraznily
opojnou vůni deště
když ke mně dolehl dívčí smích
přiblížil jsem se k horizontu
a spatřil ji
vyrůstala z plochy
jako horské pásmo
v azurové krajině
vyplněné bujnými křivkami
vytvořená z borůvkového želé
půvabně tvarovaná
kobaltová vrchovina
s divokými astrami
kde všichni modří ptáci
zálibně usrkávají curacao
zatímco já zrudnul tak
že bych mohl dělat reklamu na pivo
lehce pohnula hlavou
na znamení pozdravu
něco pro vás mám Cucurbito
a podal jsem jí dýni
rozzářila se tak prudce
až to vypadalo
že prochází procesem samovznícení
takže nevíte zda skočit pro hasičák
nebo padnout na zem a modlit se
avšak na rozdíl od popelčina kočáru
byla poháněná jen pomalým dozráváním
jako planeta ztracených kontinentů
kde uvnitř krouží semena ve spirálách
připomínající hvězdy v galaxiích
s bezejmenným obličejem
jehož pravou identitu zná pouze nůž
víte příteli že dýně je
pradávný symbol plodnosti?
uctívali ji už kdysi staří Mexikové
její oči připomínaly jedlé kaštany
co tančí v ďábelském rytmu
a já zatoužil pozdravit její deltu
jako kohout
co zdraví úsvit nového dne
to je dárek.. dárky radují, explodují v dlaních přijímajících...
zračí radost pro radost...
29.01.2015 01:48:27 | zelená víla
....ta oranžová dýchala svojí pronikavou barvou do prostoru,že ji
nebylo možné přehlédnou,ba minout.Ta pronikavost a naléhavost vyvolala
proud do sebe zapadajících slov,která vytvořila osnovu jemně se
proplétajících se vláken stále stejných příběhů vyvěrajících do plodné moudrosti.
To ona spustila proud obrazotvornosti,který za sebou zanechal
nesmazatelnou stopu všeho,co mělo být vysloveno,zpodobněno,obtisknuto
do matrice jednotlivých životu...
20.01.2015 21:55:29 | jitoush
Krajina v ženě,žena v krajině...
Tak to umíš jen Ty, příteli;-).
20.01.2015 18:23:43 | Malá mořská víla
jsou dny, když svítá...
20.01.2015 12:23:59 | maryshka
chápu, rozumím ti :-)
20.01.2015 11:59:02 | hledač