Anotace: mmm...
vzduch jak struhadlo
monotónní mrholení
té chuti na jazyku
se člověk jen tak nezbaví
studené nohy
boty se rozpadají
uschlá a polehlá úroda
na nesklizených stráních
padající sokol
podél horské stěny
kýlem hrudní kosti
rozráží letku jeřábů
jeden uvízl ve spárech
celý pomuchlaný
jen nadýchané peří vlaje
v nehybném podzimu
a přitom sny jsou tak barevné
jak jinak nás smrt naláká?
za probuzení
do chladného rozbřesku
ze všeho rázem popel
a na starověké fresky
po staletí zakryté
náhle dopadá
paprsek světla
Co napsat mezi ty už tak krásné a vypovídající komentáře. Filozofie k zamyšlení, živé obrazy, ze kterých zní hudba. Enigmanova Symfonie ze Starého světa - Starosvětská. :O)
https://www.youtube.com/watch?v=2g8p3JLSzsA
23.01.2015 10:48:21 | Tichá meluzína
Tohle je sakra vertikální záležitost, s ohromnou a přitom nic nevážící dynamikou. Celkem bez rozmyslu ji tedy řadím mezi mé vybrané kousky.
22.01.2015 08:57:22 | Luky-33
možná dělala vše správně...
možná přála hodně štěstí...
možná že přiblížit se bolí..
...
22.01.2015 03:41:04 | zelená víla
Miluji koupel v paprscích světla,toho co hřeje hned po ránu.
Vzduch voní senem a dívenka v noční košilce běží dát vodu ovečkám.Slunce ji něžně líbá na víčka plná snů.
K snídani má mékoučké meruňky a plné hrsti rybízu.Na smrt si ani nevzpomene:-*
21.01.2015 20:58:10 | Malá mořská víla