na komisařství...

vůkol se vznášelo ticho
kromě slavíků
co tloukli na druhém břehu
v houštině planého šeříku
a měsíční stuha
jako kobereček
utkaný rusalkami
ležela na klidné hladině

její existence byla náhodná
a její příběh pomíjivá epizoda
zkoumáním minulosti totiž pochopila
že je bezvýznamná

pohlédla na mne a povídá
historie lidí
je plná krve a slzí
hloupých podvolení
a prázdných snah

v budoucnosti se energie rozloží
slunce pohasne
a země bez přílivů a netečná
možná ani nepozná
že někdo narušil její samotu

vědomí v temném koutě
které na krátkou chvíli proniklo
do spokojenosti vesmíru
zanikne
smrt a láska
silnější než smrt
jako by ani nebyly
a hmota se přestane znát

vzduch byl najednou plný klidu a šera
zrovna tak jako ona
měla totiž černé šatky
i sexy botky na podpatcích
vlasy ostříhané
v zarděnkové barvě ulíznuté
a kdyby dorazila na Poslední večeři
popoháněli by Ježíše
ať do sebe hodí zákusek a uvolní židli

tedy vy se nezdáte Athanaisi

to buďte rád
tohle je totiž mnohem lepší
než kdybych se vám zdála