v so/u/kolí...
v so/u/kolí...
Anotace: slasti...
bylo pár minut před čtvrtou ranní
když vlahá noc zavrněla
a pak se rozpršelo
existuje jen málo věcí
tak strašně jednoduchých
jako je potěšení
začalo poměrně klidně
lehké a plynoucí
objímal jsem ji
a ruce měl trochu moc vysoko
ale jí to nevadilo
pak ale věci začaly klouzat
a nabírat na rychlosti
stupňování
a nepřestávalo to
svět mimo svět
většinou bílý
ale s barevným potenciálem
vířící barvy
barvy které něco chtějí
úchvatné a prosté
mohlo to stačit
klidně jsem mohl přestat
plně spokojený
jenže ono to nekončilo
toužící světlo
ozubených koleček a pák
soukolí hlubokého vesmíru
v explozích kapek
co se neustále měnilo
a my byli jeho součástí
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
někdy se vztekám, jsem prostě vzteklá a křičím... zbytečně a nebaví mi to, ale občas to ukočírovat neumím....
a stejně mi to někdy uklidňuje, asi jsem hysterka :-)) alespoň někdy a ráda..
někdy popíjím víno ze džbánu protože ho mám ráda, ten džbán i to víno... joooooooooo stoupáme níž klesáme výš... víš... :-)))
17.08.2015 02:46:13 | zelená víla
....skláři...Ty máš opravdu jinou optiku vidění...baví mě dívat se přes ty
Tvá sklíčka.....stále stejné záležitosti,věčná témata,ale pod Tvým úhlem pohledu
dostávají úplně jiný rozměr...prostě mě to baví,čtu a těším se na překvapení,vždy tam nějaké je,někdy viditelné na první dobrou,jindy skrývající se..../úsměv/.....Ji.
16.04.2015 20:48:39 | jitoush
Tak moment!
Kde je nějaká stará borovice,rozeklaná skála,nebo alespoň postřelenà srnka...
;-);-);-):-D
ST je to nádherné.
15.04.2015 21:13:35 | Malá mořská víla
Moc často tvé básně nekomentuju, ale čtu všechny.Umíš vidět věci úplně jinak a to se mi líbí hrozně moc. A tahle věc je fakt skvělá
15.04.2015 15:44:35 | iluzionistka
