na shell...

ležel jsem
v houpací síti
zády k táboráku
na své měsíční parcele
a sledoval západ
dvou půlek jednoho slunce
tady totiž bývá nejkrásnější

ten pohled odsouvá
všechny reklamní fígly
včetně těch
s vitamínovými tyčinkami
pro dinosaury
do krajin zapomnění

koupete se v záři
odcházející obří hvězdy
v reji kinetických obrazů
vířících hvězdokup
i osamělých pulsarů
stíny vypadají barevné
kolem voní
spousta mezihvězdného býlí
a vás se zmocňuje
pocit nasycení
prostorovým chvěním

když vystoupila ze stínu Coquille
dozpívala jakousi věšteckou písničku
ladně šáhla holou rukou
do okrových plamenů
vytáhla sekyrku
a s úsměvem povídá
jen vyvolení
mají vnitřní sílu
uchopit nástroj
pevně do dlaní
a zaseknout jej
do zdobného totemu
z živého dříví

lehce mi pokynula
a já se začal rozhýbávat
v podmanivé atmosféře
zrychlujícím tempem bubnu
podle rytmu její kývající paže

možná bylo možné
zůstat nad věcí
ale já se poddal
omamnému dýmu koření
ze stepních trav
a pohroužil se s ní
do mozaiky
záblesků podvědomí

a tomu věřte
že když rozlomíte skořápku
je panoráma našich životů
fakt rozlehlé