pohybová...
pohybová...
Anotace: ekvilibristika...
byl časný večer
ona sledovala
tmavnoucí obzor a moře
jak každou chvíli ožívá
a mění se
v přehlídku blesků
s gejzíry vody
jak kohoutí ocasy
vyjícího větru
co obrací víčka
a vodorovného deště
byla zrovna tak rozporuplná
zřejmě díky pirátské krvi
vášnivá žena
lesklé slaměnkové vlasy
ve tváři souhvězdí pih
a důvěřivým pohledem
fialkových očí
pohlédla na mne
vypadáte podchlazený
starostlivě nakrčila čelo
a na její hebké pleti
se chvilkově vyjímaly vrásky
jako výstřední ozdoba
přešlapoval jsem
jako uhranutý
v nemotorném rytmu
neschopný
pohnout se z místa
až její gravitační tření
vyvolalo tepelnou energii
živočišnosti
která ve vlnách doléhala
na povrch mého těla
a dýchala
aby mne zahřála
díky vám milá Rubbiat
už vím jak se pohybovat
širým vesmírem
a nejen v něm
Poslední tipující: zelená víla, střelkyně1, MARKO, Luky-33, Joe Vai, GiovaniDaVinci, AndreaM, básněnka, Jort, jitoush, ...
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk12.12.2015 02:28:18 zelená víla
čas v přítomnosti má jednu výhodu oproti jiným časům - patří nám...
moji přátelé, díky kterým mám Stellu, mají vnouče... malého tříletého klučíka... oni nedávno nechali svoji zlatou holku připustit... a malý klučík si k ní lehl, dal ucho na její břicho a říká, já ty štěňátka slyším, štěkají tam... :-) to tepelné tření těch dětí... občas ho mám doma, s Kateřinkou mají třecí plochy, protože ona mu nechce nic půjčit a jemu se to nelíbí... je sranda je pozorovat... jak ona by mu nejraději ukousla hlavu a jak on se nedá... a jak provokuje, moje teta, a já tu š ní budu na věky věků... kam na to chodí netuším... :-)))
evokuješ těmi básněmi tolik věcí, myšlenek, vzpomínek...
21.11.2015 23:44:16 chatter
a dýchala, aby mě zahřála...a ledový krunýř se změnil ve vodu živou :-)
ST dojímavě krásné obrazy
