ten most se tyčil k nebi jako harfa...
ten most se tyčil k nebi jako harfa...
Anotace: pro Quintensi...
zahalil mne kouř
takže jsem nabyl dojmu
že v mých plicích
táboří dívčí skautský oddíl
a opéká věnec buřtů
když se rozptýlil
vynořila se žena
seděla na zábradlí
jednu ruku na okraji
druhou v klíně
tmavě rudé sukně
s proužkem na opáleném krku
naznačujícím kde se jí otvírá blůzka
jako bílá květina
štíhlá a jemná
vlasy do copu spletené
kolem hlavy obtočené
oči hluboké chladné vody
plynoucí stínem řeky
skoro nachové
jen tu a tam s jantarovou krůpějí
myšlenky viditelné
plovoucí radostné
jiné starostlivé
některé se jen mihly
další pomalé a klidné
a v některých nebylo nic než barvy
otočila se mlčky ke mně
v očích uviděla odraz
toho co je vepředu
a protože jsem tam vložil
i kus sebe sama
ztratila napjatý výraz
a najednou jí bylo zcela jasné
co hledá
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
včera jsem měla přednášku pro seniory... trochu jsem se bála toho podtextu a upřimně pro takové lidi jsem ji měla poprvé... spletla jsem se v myšlenkách a strachu, souzněli... ptali se... měla jsem ji s jednou úžasnou sestřičkou, která mi na konci řekla, ještě že jsi tak upovídaná :)dotazy byly kladeny ke mně... usmála jsem se, nechtěla jsem zastínit, ale praxe se lépe táže než seminární práce :-) moje práce je kus mě a i když někdo má teorii v malíku praxe táhne... tuhle ženskou mám ráda pro její energii, když mě před lety oslovila ohledně seminárky nevěděla jsem, tápala jsem... ale dnes vím, že to zvládneme... odraz kus sama sebe v tom všem... a kus daru řeči, který musím vlastnit, abych dělala to, co dělám... jsem vděčná, že mě oslovila, jsem vděčná, že je jaká je... a jsem vděčná svým psím dámám, že to co dáváme, má smysl, díky nim... :-) našli jsme i když stále hledáme...
14.01.2016 01:55:53 | zelená víla
