tam kde se stužka zlehka proplétá kopcovitým pásem...
tam kde se stužka zlehka proplétá kopcovitým pásem...
Anotace: ...
tam se nachází zem
nasáklá minulostí
takže i když se zatouláte
v čase kamkoli
nikdy se neoddělí
od lidského zázemí
před očima se mi tetelil obraz
že jen neurotika by napadlo odvrátit hlavu
plyne tak pokojně
že si stěží uvědomíte její přítomnost
tichá a nevtíravá
jako tepna probíhající tělem
v tom klidu
který mne ovládl se zdálo
že jsem na vrcholu hory
rozhlížím se kolem sebe
a vnímám smysl krajiny
lidé tvoří podivnou faunu a flóru
zdálky vypadají bezvýznamně
zblízka často záludně
ale nejvíc ze všeho
se potřebují obklopovat
dostatečným prostorem
cítím jak mnou proudí
její minulost
její prastará půda
proměnlivé podnebí
a já její pahorky mírně obkružuji
vědomím srdečném
Poslední tipující: zelená víla, Joe Vai, Luky-33, Frr, Malá mořská víla, básněnka, MARKO, střelkyně1, AndreaM, Amonasr, ...
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk21.01.2016 00:38:45 zelená víla
Stella, psí slečna, co miluje blízkost si mi zalezla za záda a rozprostřela se kolem mého těla... cítí, že mám dost :-)--- je ona trošku cvok, ale tohle její tulení je její životní potřebou... někdy mi tím děsně štve, ale pak si uvědomím tu úžasnost a obejmu ji, ona skočí na klín a myslí si, že je vážně tříkilová... :-) dnes to dělá, hřeje a dívá se na mě vážně... ona?? asi fakt ví, že jsem vše za tu hodinu a půl nevyplavala... :)začínám být jako ona,kašlu na minulost... nedá víc, co už dala... i když tu určitou vůni v sobě poneseme všichni napořád...
16.12.2015 21:53:30 Malá mořská víla
země matka, matka země
16.12.2015 21:45:44 MARKO
Hledání smyslu, nacházení starých prasklin a pahorků jsou peříčkem i žiletkou pro duši...
