když slunce vystřeluje paprsky...

U visutých zahrad
kde pukají kokony
bource morušového
stoupala po květné pěšině žena
žijící v části
stíněné osikami a trnovníky
zavinutá do krovek
a lehkých plachetnic

na chvíli zastavila
a udeřila do mne
plnou vahou svého pohlaví

vzduch bzučí hmyzem
jeho křídla šíří pyl
hříšnost
měkký zvuk tamtamů
pleskání bosých nohou
i hýkání oslíka
zabořeného do ovsa

usmála se
obočí se jí zavrtělo
jako dvě ještěrky
prostor zhoustl
beton změkl
kolem se kutálí melouny
a vroucí přítulnost
vrní blahem

co si myslíte o zrání příteli?

milá Shardien
kromě vinařství považuji zralost
za přeceňovanou vlastnost
protože lidé co si užívají života
mají větší užitek z toho
když dokáží čelit světu
pružnými reakcemi
hravou vnímavostí dítěte
a nezkaženým pohledem

její ruka spočinula na mém rameni
intenzivním fluidem
mezi nohama stoupá mlha
v krvi blikají semafory
a zatímco v hlavě všechno víří
já se nechal unášet
podivně spokojený
proudem nezralosti