pod slupkou...

Anotace: ...

na pozadí tmavnoucích kopců
zářil bílý obrys
stoupajícího káněte
a já šplhal po břidlici

stín se mrskal po zemi
jako tvor
který teprve hledá
vlastní tvar
pod tmavou stěnou
monoklinály
kde se tyčily vížky
jako bazaltoví proroci

míjím dřevěné křížky u cesty
vztyčené v kamenných mohylách
na místě
kde se poutníci střetli se smrtí

pod záštitou ostrého stínu
leží hory
v dlouhém modrém šeru
zmuchlané jako řeznický papír
a ještěrky přitisklé
k chladivému kamení
kožnatými krčky
shlížejí na okolní svět
úzkýma očima
s tenkými úsměvy
jako popraskané talířky

ještě je trochu vidět
pádící stádo vysoké
za nimi tišší lovci
co barvou skoro splývají
v přicházející soumrak
a země zaznívá ozvěnou
pradávných klání
jež nenajdou cestu
do žádné kroniky

do vzduchu vzlétají
malí šedí ptáčci
tiše oplakávají
uprchlé slunce
obklopeni
prozřetelností noci
a oči zejí ve tmě
jako propusti
jimiž se syrová noc přetaví
do světa
jenž teprve přijde