Návštěvnost
v aprílové bouři...
v aprílové bouři...
Anotace: ...
za sebou mračna vlečou
černé úponky deště
v dáli blýskavice
hněte třaslavé hory
blesky zvoní v kamení
a na větvích sosen ulpívají
chomáčky modrého ohně
žhaví živelníci
jež zaplašit není možné
v kapsách na úbočí
leží uhnízděné kroupy
perlový kaviár vzkypění
a z rokliny se zvedají
mátožné pruhy mlhy
co chutná po kovu
z elektrizující záře
vyskočil zdivočelý zajíc
a na útesu se krčí
načepýřené pískle
jemuž se šílenství odráží
v nažloutlém oku
protáhl jsem se
skalní průrvou
připoután vlastním stínem
pověřen tajemstvím
jenž předchází
hluboko v čase
pokrevní dědice
zapadlého řádu
našlapující
v rituálním krokocviku
jen na určité zemní body
v jistém sledu
jako při dětské hře
než dojde ke střetnutí
stojíme proti sobě
bez hnutí
vklíněni v propletenci
napjatém a tenkém
podobném hlavolamu
kde se umístění jednoho dílku
opírá o polohu druhého
a naopak
dvě nebeská tělesa
na protilehlých pólech země
co tvoří ústí
společné hlavně
ve které se prostírají
neprobádané kraje
v bílých oblastech
na starých mapách
kam ze světa neproniká nic
než dutí vichrů
hlavně
na jejímž konci
planou světy
vzdorující pochopení
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskv pracovní oblasti jsme navázali spolupráci s jednou základní školou, chodí za pacienty jedné nemocnice a rozdávají se... mám je pod palcem, od první do deváté třídy... jsou úžasní... do dnešního dne jsem pracovala s prvním stupněm, tedy šest a sedmi letí, jen to, že někam přijdou je pozitivní, jejich bezprostřednost, dětská elegance a úsměv mě fascinují a i ty nemocné... někteří mě drží za ruku a otírají slzy, někdo se usmívá... dnes jim bylo třináct a bylo jich pět... paní učitelka, co je doprovázela byla starší, děti taky a já si říkala.. hmm, jakpak je vezmou ti mí bojovníci... program jim vyhořel a tak celý to odpoledne bylo jen tak a nepřipravené od základu... a bylo dokonalý... jiná energie mezi mými svěřenci v oblasti nemocných... nebyl v tom jen úsměv, ale i obdiv... a já pozorovala ty děti, tu odvahu, stydlivost, um... jeden kluk zpíval tak úžasně - tak jemně a vůbec byl jemnej... holky, co nevypadají na dvanáct... vzhledově a když jsem se s nima bavila, byli obdivuhodní... všichni... ti velcí i ti o trošku menší :-)
děkuju téhle protihře věku, kterou mohu pozorovat... dětské nadšení a starší pochopení...
30.04.2016 01:28:09 | zelená víla
Někdy nepochopíš vůbec nic, stačí ale mechanismus... vedoucí k objímání
03.04.2016 08:47:07 | básněnka
..podané ruce.....a střetnutí v pohledech.....Ji.
01.04.2016 19:18:59 | jitoush
S Tím správným vzdorem se bouřce čelí nejlíp... člověk se lekne... a to snadno, ale bát by se měl až na třetí den ;-)
01.04.2016 09:33:30 | Malá mořská víla
a který je ten správný?...
01.04.2016 12:13:49 | enigman
ten co vede k odvaze, ten co Tě posune dál...
04.04.2016 20:09:58 | Malá mořská víla