purplení...

purplení...

někdy jsou takové podvečery
nebe azurově modré lehce zfialoví
budovy jsou najednou zřetelné
nejen jako substance
ale také jako esence

prach se usadí
obrysy domů vystoupí ostře dopředu
jako siluety obrů ve světle reflektorů
na obloze se objeví holubi
krouží nad střechami
a dolů se snese báň z tureckých lázní
se vznešenou jednoduchostí
svatého Marka v Bouwerí

stačí se podívat
na intimitu trojúhelníku
starých mezníků
najít lidský dotek v úlu
vyčistit mysl
přijímat tisíce vjemů
ze všech stran
odít se do kožešiny a peří
a naslouchat tam
kde cysta a křemen
spolu ještě hovoří
Autor enigman, 11.10.2016
Přečteno 435x
Tipy 36
Poslední tipující: zelená víla, Noc17, AndreaM, Joe Vai, darksoul, Nikita44, Jort, Luky-33, Iva Husárková, Amonasr, ...
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

stála jsem dnes v átriu jedné nemocnice... vdechovala vzduch, obdivovala okrasnou trávu, co zde roste, vdechovala vzduch, sedla jsem si na jednu z laviček zde nabízejících, prodiskutovala cestu na oční s jedním pánem a nejen tu... zavřela oči a byla... když jsem zahlédla paní s bříškem, co se dobývá na dveře onkologie, tam asi nechcete jít, že? usmála se a doprovodila jsem ji na gynekologii na ultrazvuk....

hmmm...
míjení, jak je někdy hřejivé...

05.11.2016 02:52:51 | zelená víla

...enigmanííí...

19.10.2016 10:41:33 | Noc17

.....přikládat ucho......k zemi......Ji./úsměv/

11.10.2016 21:59:41 | jitoush

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí