ostřenky...

kovový brousek
kámen
brusné kolo
obličej rozpálen
oči nebezpečně planou

jedna ruka
roztáčí kotouč
stále rychleji
rychleji
až se před očima rozmazává
druhá ruka
přibližuje tupé ostří
blíž
pěkně pomaloučku
ještě blíž
až se kámen dotkne kovu
upilované jiskry
s bzučením vytrysknou
nespoutaně modré
řinou se a stříkají
do tmavého sladu
mrholivého soumraku

cítíš ten horký kov?
slyšíš jak se s jekem přiostřuje?

čepel se proměňuje
v lesklý a ostrý nástroj
co prochází svaly
strachem
kostmi
časem
a porcuje slova
i myšlenky
na tenké plátky