to co se vzpěčuje...
to co se vzpěčuje...
Anotace: na okraji vědomí...
Seděl v zahradní židli
větral tělo
osamělý
ale sám není
a mezerou ve větvích
pozoruje park s klouzačkou
záře rtuťové lampy
modrobíle osvětluje
celý ten dětský kout
napadlo jej
že tam kde je naděje
nevyhnutelně přicházejí zkoušky
jenže co když je
té naděje hodně málo
a povětšinou abstraktní
zatímco zkoušek je spousta
a většinou naprosto konkrétních
park připomíná chodbu
v nočním mořském akváriu
mezi stromy neslyšně proplouvají
neviditelné imaginární ryby
plavou
a ani na okamžik nezastaví
na nebi visí dva měsíce
a dožadují se uznání
svojí existence
bude té naději někdy konec?
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk15.11.2018 00:25:17 uživatel smazán
Kdesi som počula, že ak to nie je dobre, tak potom to ešte nie je koniec... :)
14.11.2018 21:27:22 Malá mořská víla
Co by nás potom formovalo Jiří...tady to nikdy neskončí...s těmi měsíci mi to trvalo dýl, než to secvaklo, ale už to vím ;)
Baví mě, když je to těžší hádanka:)
14.11.2018 18:34:06 jitoush
....hlavně umět splývat.....ne s davem.....ale v plynutí času....
.....a vždy se umět ve správný okamžik nadechnout,jedinečně.....s nadějí.....Ji./úsměv/
14.11.2018 14:15:03 ARTeFakty X. Múzy
...kdo ví!? Otázkou je spíš Kde... než Kdy.
Snad na jiné planetě. Té, odkud jsi Ty... :)
