to co se vzpěčuje...
to co se vzpěčuje...
Anotace: na okraji vědomí...
Seděl v zahradní židli
větral tělo
osamělý
ale sám není
a mezerou ve větvích
pozoruje park s klouzačkou
záře rtuťové lampy
modrobíle osvětluje
celý ten dětský kout
napadlo jej
že tam kde je naděje
nevyhnutelně přicházejí zkoušky
jenže co když je
té naděje hodně málo
a povětšinou abstraktní
zatímco zkoušek je spousta
a většinou naprosto konkrétních
park připomíná chodbu
v nočním mořském akváriu
mezi stromy neslyšně proplouvají
neviditelné imaginární ryby
plavou
a ani na okamžik nezastaví
na nebi visí dva měsíce
a dožadují se uznání
svojí existence
bude té naději někdy konec?
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Kdesi som počula, že ak to nie je dobre, tak potom to ešte nie je koniec... :)
15.11.2018 00:25:17 | maryshka008
Co by nás potom formovalo Jiří...tady to nikdy neskončí...s těmi měsíci mi to trvalo dýl, než to secvaklo, ale už to vím ;)
Baví mě, když je to těžší hádanka:)
14.11.2018 21:27:22 | Malá mořská víla
....hlavně umět splývat.....ne s davem.....ale v plynutí času....
.....a vždy se umět ve správný okamžik nadechnout,jedinečně.....s nadějí.....Ji./úsměv/
14.11.2018 18:34:06 | jitoush
...kdo ví!? Otázkou je spíš Kde... než Kdy.
Snad na jiné planetě. Té, odkud jsi Ty... :)
14.11.2018 14:15:03 | ARTeFakty X. Múzy