ryb ni oni ční...

Anotace: ...

labutě utkvělé
v prosluněném oparu na hladině
vypadaly jako bohyně
dokonalé a nekonečně vzdálené

z návrší kolem rybníka
neshlíželo jediné oko
a čistá prázdnota pod oblohou
se zdála příležitostí
kterou nelze promarnit

svlékl se do naha
posadil se na vyhřátý balvan
ale ta myslitelská pozice
mu moc nevyhovovala
tak se postavil
a stal se na břehu prorokem
a zároveň křtitelem

zčeřené světlo se odráželo
z vody na tělo
zatoužil udělat
něco nesmírného
něco nemravného
natáhl ruce
ale na oblohu nedosáhl
slunce sílilo
opar na hladině shořel
labutě se pohnuly

na okamžik z něj opadla pohlavnost
a připadal si božsky uhněteným středem
veškerého tvoření
které ho obkružovalo jako mísa
a jeho kůže se zdála
pohlazená prázdnotou
jako by ho ta prázdnota milovala

pak ale sklopil oči a zjistil
že má k vznešené samotě daleko
protože mezi prsty na nohou
viděl lézt snaživé mravence
v jeho teple stejně šťastných
jako on v teple slunce