broděním...

Anotace: k zapadání...

vyšel jsem od Kosti
zarostlou stezkou
do malebného údolí

skály se sice tvářily
nehnutě
ale já měl dojem
že se kolébají

možná to bylo tím
jak jsem se na ně díval
že mysl je stvořena
k provazování
všímání si
propojení věcí

myšlenky se rozlétly
ochutnávat
z té živoucí sítě
a já si mimoděk vybavil slova
pana Raise
mírně poupravená

Krušné hory
cíl mé cesty
tam někde mezi jejich vrchy
budu žít své dni
se stínem na duši

pak se ale okem mihla
vzpomínka

já ustrnul
a zíral do daleka
na detail
kde se zcela přirozeně
odhalila volavka
před vším tak plachá

aniž jsem tušil
co to znamená
napadlo mě
jak je to se srdci
co dělí oceán
plný nevíry

zůstanou na břehu?

moudří v paměti
mi poradili
napiš do básní
že jednou najdou se

a já si uvědomil
jak to vše do sebe zapadá

v tu chvíli
v té vteřině
já srdce své otevřel
a vkročil do moře
neboť jsem uvěřil
že jednou najdu tě