schoulená...

stál pod stromem
loket opřený o dlaň druhé ruky
a obhlížel svět kolem sebe
svět co se mu vymkl z moci
asi jako když objevíte
jak vylézt na strom
ale zapomenete jak slézti

zamlžený vzduch těžkl
pod vlnami sladkých vůní lilií
z třešní začaly opadávat květy
když se objevila dívka
s hustými vlasy barvi rzi
a bylo na ní
cosi zneklidňujícího
cosi nevyrovnaného
ale s temperamentem mimořádným
v bělostné blůzce
s nefritovou broží na krku
což byl znak hráček
slunné povahy
i velké milovnice přírody
a kdyby na obloze
svítila jediná hvězda
mohla to být ona

myslíte příteli
že se lidé navzájem přitahují
nebo jenom hledají někoho
kdo by se dokázal vyrovnat s utrpením
o kterém si myslí
že si jej zasluhují

drahá
když se líp podíváte na měsíc
neuvidíte jej jako projekci
bohyně Diany
nebo komiksový obtisk
ale jako kulatý objekt
visící v prázdnu
jehož osvětlená část
nevyvratitelně prokazuje
že na druhé straně Země slunce svítí

přiložila mu prst na ústa
a přitiskla se

nezvykle hladivý kontakt
nahých těl
kouzelný prostor otevřel
svíravý
a zároveň osvobozující
a když to vrcholilo
vypadlo to
jako když metáte salta
a hlava rotuje
s efektem stoupavého zvuku
co přenáší do jiného světa
čistého jako křišťál
k bezmezné intenzitě
závratného prožitku
sladkých výbuchů
narůstající sevřenosti
co pod chodidly
rozžíhá ledový
ale vše spalující žár

holubi pod krovem stodoly
vrkali a tloukli sebou
v dohře jejich vášní

možná že smrt za nimi
přijde ohleduplně
ale ještě se ani zdaleka neblíží