nejeden den...

nejeden den...

zamrzlý
v ledových dunách
sním
o zemi plné strdí
kde chór něhy
v dudách zní

nevím z čeho se dostat
a vlastně ani nevím
jestli jsem tam neměl radši zůstat

ale pak mě napadlo
proč bych měl mít strach
když se těším

že na té cestě nebudu sám
hýčkán touhou
až tě políbím

láska je šumění
ledových krystalků
hlazených větrem po pláních

Autor enigman, 18.01.2020
Přečteno 457x
Tipy 21
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

26.01.2020 21:30:27   Malá mořská víla

A hladítko prý máš :)ST

líbí

20.01.2020 14:44:39   Donne

Super.

líbí

19.01.2020 16:50:07   Helen Zaurak

Navzdory třeskuté zimě, hebká a krásná báseň, Enigmane...

líbí

18.01.2020 22:20:09   Haviko

Stále bez čepice
ona po svých lesních stezkách
chodí a neopírá se o nic jiného než o čest svou. ;-)

líbí

18.01.2020 19:41:08   jitoush

...v kruhu "rozmrzlých"tužeb......a ona roztaje......Ji./úsměv/

líbí

18.01.2020 19:24:11   Dreamy

Snad máš ušanku...:-)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel