mettá...

Anotace: průchodem...

zkoušel jsem proniknout
do jednoho ó kroužku
ale k ničemu to nevedlo
tak jsem rozložil plachtu
a vyrazil plnou vahou
nikam
páč se nic nedělo
vítr sice foukal
ale světlo nikde
a právě v tu chvíli mi něco přistálo na palubě
možná létající ryba napadlo mě

nebyl to vodní obratlovec
ale cosi malého kulatého
a zářilo to

chvíli po tom přistála vedle mě dívka
jen jsem ho trochu rozehřála
aby se vám líp startovalo
řekla s bezelstným úsměvem
a zakroutila očima jako tekuté zlato

//nevím proč
ale připomnělo mi to
jednu reklamu na vitamíny
pro podporu mužské vitality
co zvednou potenci o třetinu
prodlouží délku o pětinu
a výdrž o polovinu

,,To nemělo žádné vedlejší účinky?,,
ozvalo se škvírou zpoza nebe

jen mírné zažívací potíže a šílenství
ale když jsem byl vzrušený už třetí den
bombardovali mě z redakce dotazy
jak jsem to dokázal

,,A jak?,,

takhle
a nenápadně jsem ukázal na ni

,,Já to tušil, díkes, teď už konečně vím
jak vymodelovat to žebro,,
zaznělo shůry
a nebe se uhladilo//

říkal jste něco příteli?
pobaveně mě pozorovala

ááále nic…kde jste se tu vlastně vzala?

to je hračka
mě by spíš zajímalo
jak jste se sem dostal vy
teleportací?
nebo snad červí dírou?
hlavně mi neříkejte
že jste připlul na lodičce z kůry

ehm vlastně docela náhodou
ostatně tak je to s každou geniální myšlenkou
zjistil jsem
že když budu namydlený jelenem
tři minuty se třít svými zády o břicho wasambiho
což je něco mezi rostlinou a kolouškem
u toho zabubnuju na bonga horé háj dolu háj
uvolní se to rozjasní se to a projdu tím
problém je
že tady žádné wambí nemají

moc mi nevěřila
což byl docela zdravý instinkt
ale když prohlédla
skrze mou neomalenou a bláznivou slupku
a uvnitř uviděla
stejně neomaleného a bláznivého chlapíka
s úsměvem pokračovala
a co tady mají?

v tomhle rozhádaném a rozporuplném světě
ve všemocné mašinérii
která jede na žádostivost chtivost a nenasytnost
tedy na ,,já,,
každý přemýšlí spíš jen o tom
jak mít co nejvíc
a nejlépe všechno pro sebe
takže chovat se vlídně a laskavě
je docela nebezpečné
protože to v mašinérii vyvolává zuřivost

vzala mě za ruku
ta její byla jako stonek květiny
ucítil jsem tep
jako přicházející hudbu
co proniká přímo do srdce
a vzápětí mě napadlo
jestli se může květina radovat
když se jí někdo dotýká

může…uculila se
kdysi jsem slyšela
že mysl vytváří propast
ale srdce ji překračuje

možná je to pošetilé
avšak ,,my,, to lidem spolu ukážeme