kontakt...

v noci kdy spí většina duší tím nejhlubším spánkem
se mezi mnou a vesmírem někdy prosvětlí
mlha lidských přání a úzkost na chvíli zmlkne
odpadá budování kariéry
udržování kontaktů s ostatními
smlouvání s dobou i lidmi
dokonce i touha po ženách a vínu slábne
protože se do morku kostí
vtiskne průnik za hranici
kde končí slova

cesta do hlubin pod slovy
se už nedá vyjádřit tvarem
jde o rozhrnování temnoty
kdy ale cílem není světlo
možná ani cíl ani program
není o čem hovořit ani co analyzovat
prostě se jen pohnete a víte
jestli vás ten pohyb potěšil nebo ne
takové krátké setkání
s dlouhým dozvukem

je to podobné jako klepat na vrata
za kterými není věčnost
ani peklo či andělé
ale třeba jen jezero
s chladně planoucími namodralými cypřiši
nebo divoký kůň ve stepi

možná jste to také zažili
a dá se o tom hovořit
ale pokud ne
tak ta cesta nikam nevede