Anotace: ...
vyhlížel jsem Tě
nad vlnami
zatímco ty sis hrála
s travinami
na kolik vrcholů
jsme dosáhli
a kolika
jsme podlehli
nikdo nespočítá
může moře hořet
i když ví
že to bude bolet?
jaké to je tajemství
včel a medu
v jejich hájemství
v němž se ocitám?
tak dlouho jsem usínal
s vidinami
a když Tě zahlédnu
schoulím se před Tebou
pod peřinami
myslel jsem si
že každou horu
lze obměkčit krušením
a přitom netuším
že v Tvém srdci
rozkvétá růženín
i vy jeden taškáři řekla
však já vím
to co nás poutá
nejsou pouta
oba víme
že svět nezměníme
ale spolu
jej z té nostalgie
třeba na chvíli rozrušíme
Opravdu nádherná. Beru si z ní... nabírám z tvýho "moře"... napsala jsem ti mnohem delší koment, ale smázla jsem ho. Nechám si na jindy, možná, jestli bude někdy příležitost ti říct:-)
18.01.2024 13:44:57 | cappuccinogirl
toto je ták úžasné :) Tak něžné obrazy jsi mi vepsal do mysli :) sním či bdím?
18.01.2024 13:24:12 | narra peregrini