v let té...
v let té...
Anotace: ...
uprostřed pustiny
se zachvěla
hladina stability
a na ní pluje ta
rozkvetlá
na pozadí tmy
zírám
jak postupně duří
a tepe
tlumeným rytmem
posouvá se
přízračností
prodlužuje se
tuhností
její tep se rozlévá
plačící nezměrností
chladná
tak chladná
mezi parseky
v akrečním toku
dynamickými projevy
pulzuje
pod nesnesitelností
vnitřního tlaku
sonduje
nasvícená jiskrou
z kentaura
v žalu se rozpíná
a touží
zatímco hvězdy voní
ve vesmírném crescendu
mám dojem
že to myslí doopravdy
ale nejsem moc dobrý
pozorovatel
a mám i jiný pocit
myslím že má schopnosti
nebe klopýtlo
div že neupadlo
a ona špitla
také cítím
odedávna
ten náznak
lásky
ke všemu
co je cizí
to je ale příliš
všeobecné
ten kdo volá
se musí zacílit
a tím ztratit vše
aby možná
získal
to jediné
světlo dopadlo
na kámen
a ona se vytratila
k nedokončenosti
milá Léthé
nerozmyslel jsem si to
přelétavé
navzdory palčivosti slyším
to nevyřčené
doufám že mi to jednou ozřejmíte
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
musíme se cílit k tomu kdo volá? nebo ho jen prostě slyšíme a vyslechneme?
musí volající ztratit vše, aby se našel?
jela jsem ze školy a tam klečel někdo žebrající, se psem, zastavila jsem se, kapuce na hlavě, rukou nastavoval, zastavila jsem se, povídám, psa si vezmu a postarám se, a vy pane, jděte do práce, najdeme společně něco... zalezl do bundy a nic...
hvězdy voní, noc voní a já si dnes dopřála tuhle vůni...nekonečnost v kostkách z lega...nestavím nic, jsem...
naše nabídka neznamená vždy přijetí...
16.11.2024 00:56:05 | zelená víla
Neznám...spoustu slov neznám...ale nechávám to na sebe celé působit...a choulím se pod tím vším...s jedinou touhou... přežít cokoli, co přijde a navzdory všemu si pamatovat každou vteřinu ... Odhodlání...to je, co se probudio :-)*
06.10.2024 21:01:51 | cappuccinogirl
