nevyrovnaně...

klátil jsem se vesmírem
kolem pulzujících stálic
i rotujících oběžnic
různých forem
za jedním záhadným tvorem
co přebývá v sopouších
podmořských sopek
ukusoval při tom pekelnickou papriku
když mi upadl drobek
zavrávoral jsem
a ze zvlněného prázdna
se vynořila nepředvídatelná dívka

kampak mladíku?
načež dodala s blyštivým úsměvem
pardon já se spletla
proti vám je i Metuzalém batoletem
na druhou stránku
vy byste mi mohl osvětlit
co bylo na Počátku

nedokonalost

jak tomu mám rozumět?

víte milá Clinamen
kdysi před dávnem
se v symetrii něco zhroutilo
byla to prostě taková malá vzpoura
vůči zavedenému řádu
beze svědků
v srdci nejčernější černoty

že by nějaká čertovina? zacukala koutky

možná
téměř nepostřehnutelně začalo vát
a stalo se něco podivného
vesmírná káča se převalila
na druhou stranu
a tak se jedna
nekonečně malá anomálie
stala zdrojem všech věcí

jak je možné že se z ničeho stane něco?
a úsměv se jí nepatrně rozšiřoval

dá se to vysvětlit
metamorfózou prázdnoty
mnoho lidí se domnívá
že je to nepřítomnost hmoty polí i částic
ale ona je naopak vším
dokonalost energetické rovnováhy
překypuje náhodnou oscilací
srážkami symetrií
neklidná a klokotající
obsahující vše i opak všeho
jednoduše řečeno chvění úplnosti
co však postrádá stabilitu

tohle nepatrné narušení
drobné náhodné vykolejení
spustilo historii vesmíru
v celé jeho nedokonalosti
v jedné neposkvrněné vteřině

i vy jeden kujóne z Infatónu
vzala mě za ruku roztočila
a vyskočila na záda
tak hyjé!
poskvrníme trochu dokonalost
k rozmanitě