krystallove...

velká opona bledého světla
co se vlnila kousek ode mě
znehybněla
široký obdélník ovládající prostor
nejdřív potemněl
a pak se vyplnil sytou modří

pomyslel jsem si jak daleko asi sahá

světelná stěna se zvonovitě rozšiřovala
a uprostřed se cosi dralo ven
snad nějaká stavba?
kopule se vydouvaly sloupy ohýbaly
a stěny se křivily tak že to nedávalo smysl
vlasy se mi zvedaly
jako hřebínek nějakého dávného ptáka
a hlava se snažila držet krok

přírodní útvar nebo geologická kuriozita?
ta hypotéza byla neudržitelná

najednou se objevil křemen
s povrchem pokrytým piktogramy
v podivuhodné změti tvarů
co si navzájem odporovaly
křížily se způsoby jež se nedaly rozplést
a náhle zaujaly v určitý moment stejné místo

to přeci musí být dílem úmyslu

samozřejmě řekla ta
co právě vykrystalizovala

vypadáte že jste se protáhl mandlem
a radši byl někdy jindy
netrpíte náhodou ztrátou idejí?

vlastně ani ne
znáte Pascalovu sázku?
rád bych věděl jak dopadne
říká totiž že člověk by měl věřit
v něco nadpozemského
protože když se zmýlí nic se nestane
ale když věřit nebude a zmýlí se
skončí pod zemí

zablyštěla úsměvy
tak se pojďme vsadit příteli