x x x

Opíráš se o kmen, co dávno uschnul. Ze tmy podpalubí roste a jako stěžeň se pne do oblak. Větví se do sta ráhen, na kterých pleskají plachty. Stojíš v lodi. Hlavu zahalenou vysoko v tom plachtoví. Nevšímáš si bezhlavého stínu, který na oblaka vrháš. Ani že tisíce křídel z černé plachtoviny už se nadouvají větrem. Loď odplouvá…