průhled...

průhled...

Anotace: sní dna...

zdálo se mi
že mě vidí přicházet
ve zbroji
tamboři bubnovali
sedláci si pobrukovali
asi jsem se zbláznil
zadržel dech
a se zavřenýma očima
lukostřelce
rozčísl strom
do fanfár
co zní do nebes

slunko se neslo vánkem
pohleď
na tu v běhu
to se ti jen tak nepoštěstí

ulehl jsem ve vyhořelém kameni
s úplňkem v očích
a doufal
že mě vystřídá
když její záře rozžehla oblohu
v hlavě hrála hudba
cítil jsem se
povzneseně
a přemýšlel o tom
co mi říkali kamarádi
že lepší už to nebude

mysleli to dobře
i když lhali
protože já viděl
kotvící hvězdné lodě
ve slunečním oparu

kolem vyvolených
se míhaly barvy
ve varu
děti se usmívaly
bezdůvodně

naloďování započalo

zdálo se mi
že od léta tají novy
a to lákalo

to se vám se nezdá příteli
odzbrojila mě
a pokynula mi
můžete nastoupit

já postříbřen
oddán tvaru semen
matky přírody
s úsměvem odvětil
díky
zůstanu

v očích jí kříslo
a já věděl
že nebyla zklamaná

tak třeba příště
možná...

Autor enigman, 12.07.2025
Přečteno 62x
Tipy 24
Poslední tipující: jablonka, cappuccinogirl, Reyla, IronDodo, Marten, jort1, isisleo, emmi, nehledaná, Anfádis, ...
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

dětské úsměvy, co jsou jen tak, ty jsou úžasné:-)
a každé příště v sobě vždycky skrývá nějaké to "možná":-)*

13.07.2025 21:47:34 | cappuccinogirl

líbí

pokračování příště...

13.07.2025 08:19:01 | jort1

líbí

kuk:-))......jak se říká..slova uletí, co je psáno, zůstává..tak třeba příště, možná nastoupíš..

13.07.2025 07:54:14 | isisleo

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel