je mi pět
je mi pět
Anotace: --
Jsi můj vzorek motýla
neděs se píchla jsem tě do týla
krejčovským špendlíkem
je mi pět let
a nejsem dosud osudem zakreslená v žádné mapě s nápisem tyrani zvířat
---
přitahuje mě to jejich urputné zavírání a otevírání křídel
modlitba?
jak se milujou motýli?
dívám se na tu právě vylíhnutou krásu
je mi devět let
pozoruju jak se líhnou z kukel
jako vlčí máky
když praskne pupen a vystřelí své hedvábí plisované sukně pod majestátně plující mraky
---
třepotají se u střešního okénka půdy
donesu si stoličku
kdysi motouzem svázané Sto plus jedna
/ s Beatles /
natáhnu se a
otevřu jim průhlednou samozřejmost nebe
je mi devět let a tebe ještě neznám
cítím jen neurčitý stesk v podbřišku
někdy se ve snech pokouším létat
ale mé tělo je stopou přízemní a těžké
nikdy nebudu lehká chvějivá baletka
a tenkrát mi to došlo
budu zvěrolékař a možná i myslivec a budu mít psy
v jívách se pod plotem protáhl zježený kocour
měl čepici holínky a házel si věci do rance
uškubl své dvorní myšce hlas
někdy je brzy pro tance
---
---
---
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
:) děti mají v sobě puzení lovce ... ne už tu moudrost - neublížit, když nemusíš. Možná musí :)
23.07.2025 11:45:45 | lawenderr
Myslím si, že někdy spíš napodobují dospělé a to, co vyčtou. Co je to jeden nabodnutý motýl proti tomu, co si lidé dělají navzájem? Jo, na toto se pamatuju, jako by to bylo dneska. Jeden motýl.
23.07.2025 16:33:03 | Philogyny1
já měla kuřátko ... :)
24.07.2025 15:11:24 | lawenderr
Já měla doma na starost kachňata, vedle pece, Petry. Pamatuju se, jak jim kroutila v utěrce kopřivy, pak krájela, míchala s moukou a nakrájenými vajíčky.
26.07.2025 20:01:55 | Philogyny1
Děkuji za pootevření vrátek do tvé duši. Tvou fascinaci motýli začínám plně chápat. Ale ne každá představa jak to uskutečnit by byla tou správnou! Jde to i jinak věř mi! Věřím na zázraky...jednou jsem ve tmě zahlédl "červa"...bál jsem se rožnout...byla to hrůza...co ti mám povídat...vím co se mu honilo v hlavě. A v tom je ten trik...ve své hlavě si při vzpomínkách představuji jen krásného motýla...zkus to také..zkus to se mnou a mou láskou, vírou a nadějí na zázraky..já tě nezklamu..nezklamej sebe...lovec se vždy stává kořistí...jako pes co se honí za svým ocasem...to přeci nedává žádný smysl.
23.07.2025 09:08:46 | Mirakulum Smeiros
Pro mě je červ červem. A motýl motýlem. Dneska byla s Meli na rybníku. Povodeň protrhla hráz, není voda. Byly tam rybniční škeble. Do poslední chvíle se držely vody a pak umíraly, jedna vedle druhé. Mám to tam ráda. Vzpomínky. Sbíráme si je, dneska jednu otevřela a byl v ní pavouček... Teď kvete, celý rybník... a všade jsou motýli. Děkuji za komentář. Já nejsem lovec. Je to vlastně svým způsobem hanlivé, pro mě by to byla urážka. Říká se tak těm, co střílí všechno. Nakonec i sami sebe. Ale každyý kraj, jiný mrav... :o)
23.07.2025 16:29:58 | Philogyny1
Jako se z kukly rodí motýl, tak v dítěti klíčí člověk.
20.07.2025 08:34:24 | Reyla
Ano. Děti jsou někdy svým způsobem kruté. Všichni jsou. I zvířata. A co jiného jsme? Motýli nevím...možná, když nevědomky odrovnají úrodu zelí... :o) Děkuju.
20.07.2025 14:00:39 | Philogyny1
