O poustevníkovi ze Žďáru

Anotace: Pověst z Tanvaldska

Sbírka: Šperky pohádek a pověstí

Začátkem 19. století žil ve Žďáru poustevník jménem Josef Marousek. Místní ho přezdívali „starý řezník“. Tato přezdívka pravděpodobně pocházela z jeho dřívější živnosti řezníka v domovské obci Zlaté Olešnici. Ve Žďáru se usadil poté, co koupil dům čp. 39. Zde se muž, který tehdy byl již v letech, rozhodl pro poustevnický, bohu zaslíbený život. Svoje obydlí přenechal svému synu Matějovi a ve zdejším lese na horském hřebenu mezi Žďárem a Bedřichovým údolím si starý Marousek vybudoval kamenný příbytek uvnitř obložený prkny. Vnitřní zařízení představovalo kapličku, návštěvník zde mohl vidět tři oltáře zdobené obrazy svatých, osvětlené lampami. Na dveřích byly připevněny kříže a lebky. Na střeše byl zavěšen malý zvon, kterým poustevník, pokud byl přítomen v různých denních dobách a příležitostně zvonil. Po poustevníkově smrti vystřídal zvon několik vlastníků. Poslední z nich věnoval zvon na kapličku na hřbitově v Albrechticích. Dle dobových záznamů se tam zvon nacházel i koncem 19. století. Ještě kolem roku 1895 bylo možno ve Žďáru narazit na zbytky poustevníkova příbytku. Tak, jak byl zvláštní poustevníkův příbytek, bylo i ošacení tohoto výjimečného muže. Nosil kutnu, která obepínala jeho vysokou postavu, sahala mu až na paty a byla ovázána kolem pasu šňůrou. Na holém těle jakož i kolem krku nosil řetěz a na zápěstí želízka. Tyto doplňky si zřejmě zhotovil sám. Jeho obličej zdobil hustý vous, který dosahoval až na hruď. Jednou byl i napaden a okraden. Příčinou měla být jakási žena, která se do něj zahleděla. I přes tuto neblahou příhodu pokračoval ve svém poustevnickém životě. Živobytí poustevníkovi zajišťovalo údajně hojné množství drobných milodarů od přátel, známých a jiných dobrodinců. Často putoval na poutní místa a byl týdny pryč. Měl tak navštívit mimo jiné i Mariazell ve Štýrsku, nejznámější a největší poutní místo v Rakousku. Poustevník zemřel v roce 1828 ve věku přes 70 let u jednoho ze svých čtyř potomků, syna Josefa v domě čp. 146 v Tanvaldu. Koncem 19. století v tom domě žil jeden z jeho vnuků, díky jehož vyprávění se podařilo život a osud poustevníka zaznamenat. Poustevník Josef Marousek byl pochován v Albrechticích.