HOLUBÍ UM – Bajka o holubovi a dveřích

Anotace: Jednou holub roztáh křídla odhodlaný užít mýdla, ráno totiž zahlíd slípku, která měla ptačí chřip...

Jednou holub roztáh křídla
odhodlaný užít mýdla,
ráno totiž zahlíd slípku,
která měla ptačí chřipku.

Slabý strachem z ochoření
zaletěl si do DM.
Se syndromem vyhoření
nechtěl žít už ani den.

Již se snesl před drogérku
dveře – celkem bez reakce.
Napíše si o tom sloupek
a pošle ho do redakce.

Před lidmi se otvírají,
holubů si nevšimnou.
Na kriminál dveře zrají,
nebo už v něm dávno jsou.

Holub volá „Hele, hele“,
stařec po něm hází drobky.
Že se na to nevysere…
Náladu má jak dvě sopky.

A tak ptáček letí k lesu¨,
po cestě vše pokálí.
Ráda bych vám namlouvala,
že byl jenom na malý.

Co já vám mám říkat, děti?
Holub posral celou zem,
ale teď už na Mars letí
s posrávacím příkazem.

Jaká z toho, milé děti,
plyne tedy poučka?
Vyhledejte předem WC,
hygiena vždy počká.