O STEAKOVÉ VIDLIČCE

O STEAKOVÉ VIDLIČCE

 

     V zapadlé vesničce na úpatí vysokých hor žili Janek s Ankou. Poznali se při pasení ovcí a hned přeskočila jiskra. Anka volala: „To chci!” a vášnivě tiskla Janka na jistých místech. Neřekli byste, jak blankytná byla obloha a jak průzračná voda v potoce.

 

     Po roce si Janek Anku vzal. Žili šťastně a vesele, zpívali, jedli, víno pili, nevylezli z postele. Až Janek odhodlaně odkopl peřinu (a v tu vteřinu vypadal jako krásný bůh) a zavolal: „Do práce du!” “

 

     Od rána do večera byl v jednom kole. Pořád někde poletoval, Anka měla často pocit, že ho neviděla sto let.

 

    V kovárně pozoroval mistra při práci a přikládal na výheň kamenné kovářské uhlí.  Nevýhodou byl značný obsah síry. To pak po jeho návratu z kovárny krčila nos: „Čerte, ze které jsi vylezl díry?“

 

    Jankovi se rozzářily umouněné tváře a divoce ji (podle zaběhnutého scénáře) celou zulíbal, takže byli špinaví oba dva.

 

     Jednou zase byl v kovárně a Ance se po něm stýskalo, až jí v uších pískalo. Povzdechla si (pozdě večer, rezignovaně), naložená ve vaně: „Kdyby pracoval v továrně, každý den osm hodin a padla, nedívala bych se tak často uplakaná do zrcadla.“ 

 

     Po čase Janek povídá kováři: „Slíbil jsi mi po roce za moji pomoc výslužku. Ukovej mi, prosím, steakovou vidličku z té nejlepší oceli!“ (Pro sebe: Aby sousedi viděli.)

 

     Kovář pokýval hlavou: „Ale takovou vidličku může ukovat jen nejlepší z nejlepších.“

 

     „A znáš takového?“

 

     „Povídá se, že za devatero železnými vršky a olověnou cestičkou (kde si dáš devětkrát do držky) žije schovaný mistr nad jiné kovaný.“ 

 

     Janek poděkoval za radu, nemeškal a vydal se na cestu. Když míjel poslední železný vršek (a byl již notně potlučen z padání), začalo hustě pršet.

 

     V kovárně se pracovalo. Stíny plamenů probleskovaly pode dveřmi. Mohutně na ně zabušil.

 

     Vyšel statný muž s obrovskýma začerněnýma rukama. Přimhouřil hluboké zvídavé oči a pátravě se na příchozího zadíval.

 

     „Mistře kováři, nazdar! Ukoval bys mi steakovou vidličku? Ani steak nazmar!“

 

     Kovář se rozesmál. „Myslíš, že každému vyhovím, jak si zamane? To teda ne!“ Stál tam jen v kraťasech a doplňoval tekutiny šestým pivem, takže byl v dobrém rozmaru a těšil se, co bude.

 

     Janek: „Správná poznámka.“ Skočil do kovárny (byl muž činu), popadl kovadlinu, jako by to byl kelímek s kávou Latté a hodil ji takovou silou, že vyhloubila kráter z Aše až do Tater. Na kovárně se zatřásla střecha.

 

     Kovář uznale: „Sílu máš, to se musí nechat.“ Černé vlasy a pečlivě přistřižené vousy mu rázem zešedly, byla to jeho nejlepší kovadlina. Když se vzpamatoval pronesl: „Dobře, beru.“ (Pro sebe: Že už se na to nevyseru, vždycky se nechám ukecat!)

 

     Byl skutečným mistrem ve svém oboru, ukoval vidličku z jediného kusu prvotřídní oceli. „A aby sousedi viděli,“ povídá a v očích mu zahořely šibalské plamínky, „tohle je navrch, hošíčku… tleskneš a vidlička se sama zapíchne do šťavnatého steaku.“

 

     Janek byl velice šťastný.

 

     Když kovář povídá: „To bude mastný,“ tak o trochu méně, ale hned běžel ukázat vidličku ženě.

 

     V Ance hrklo jako ve starých pendlovkách, takové divy! „Až se zakousneme do šťavnatého steaku, sousedi budou čučet!“ vypískla radostně a vyplivla žvejku. A pak: „Ách,“ když viděla účet… (dělám si srandu, jsme v pohádce, kovář dal vidličku Jankovi jako dar.)

 

     Takových vidliček není dvanáct do tuctu, každý, kdo něco dokáže, zaslouží úctu.

 

      Od těch dob si Janka s Ankou (a vidličkou od kováře) považovali nejen na faře. Hostili je i na zámku, to když pan král povídá: „Janku, dal bych si výbornou steakovou pomazánku!“

 

Autor Iva Husárková, 03.12.2017
Přečteno 569x
Tipy 23 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Malá mořská víla, Kett, Amonasr, Jort, Fany, jondys, piťura, Kubíno, Frr,
ikonka Komentáře (31)
ikonka Komentujících (10)

Komentáře

taaaaa nemáááá chybu 1* ST:)

10.12.2017 10:43:32 | Malá mořská vílareagovat

hurá hurá!!! Gábolinka dala Jankovi s Ankou jedničku s hvězdičkou děkujééém :-)) OOO***)))

12.12.2017 03:10:59 | Iva Husárkováreagovat

...hlavně až tu pohádku natočí, tak ať paní Bohdalová nehraje kováře...:-)---a jináč jsem si moc hezky početl...:-)

04.12.2017 19:23:35 | Jortreagovat

děkuju Jorti potěšil jsi mě hurá!!! :-))

06.12.2017 06:04:08 | Iva Husárkováreagovat

:-) milá Ivi, moc jsem se pobavila, STrašně jsem fandila Jankovi s Ankou, aby jim všechno vyšlo a měli se rádi, ať už s tou vidličkou anebo bez, ale zase s - je to o hodně praktičtější, to uznávám :-), krásně si hraješ se slovíčky, veršíčky, vtipně, lehce letíš jako dráha v roztomilém příběhu, který má hlavu a zároveň i patu, což občas nebývá obvyklé :-), a proto je to Tvoje psaní pro mě tak osvěžující! Díky moc :-)!

04.12.2017 05:26:51 | Fanyreagovat

Fanynko vážím si Tvého komentáře NESMÍRNĚ a mám radost!!! :-)) Anka touží po silné a jediné lásce která přetrvá Janek je obyčejný kluk z vesnice a i když na něj dělá oči Tonča z hospody a občas ho přidusí svejma pětkama Janek Anku miluje že je hubatá že ho ctí a respektuje že má smysl pro humor není to krásný? :-)) Fany děkuji děkuji děkuji moc :-)) OOO***)))

06.12.2017 06:02:02 | Iva Husárkováreagovat

:-)) jo, je to krásný, jen teda ta Tonča mě trochu štve, nebylo by lepší ji poslat někam dál do služby pro jistotu, když má ty pětky, víš :-)?! Von ten Janek je taky jen mužskej :-))!

09.12.2017 09:50:58 | Fanyreagovat

naštěstí Janek dává Ance najevo nejen v soukromí ale i ve společnosti (a nemyslí se ovce) že je nejdůležitější ženou v jeho životě a tak nemá důvod žárlit a ňaděrná Tonča ho děsí :-))

10.12.2017 04:02:41 | Iva Husárkováreagovat

:-) no, dobře, teď jsem se trochu uklidnila, máš to, Ivi, zkrátka vychytaný :-))!

10.12.2017 08:24:52 | Fanyreagovat

:-))

10.12.2017 09:10:17 | Iva Husárkováreagovat

:-)

10.12.2017 16:19:45 | Fanyreagovat

Já jsem se pro změnu bál
že až se vrátí z cest
Anka bude fuč
Jsem rád že to nakonec dobře dopadlo
:-)

03.12.2017 16:58:48 | piťurareagovat

taky jsem ráda že jim to vyšlo děkuji mnohokrát Péťo :-))

06.12.2017 05:56:26 | Iva Husárkováreagovat

to já bych chtěl mít takovou malou utajenou černou dírku-když by se mi začly sbíhat sliny, ukáp bych z nich trošku do ní..hned by vzplál - ovšem jen mírný čadivý ohýnek,vonící hořícím lesodřívkem, pak bych popad nedosněný věneček buřtíků a šup s ním do rozpalující se dírky...jak bych pocítil mírně už zuhelnatělou pochoutku, berlí bych jí vystrkal z dírky zázračnice..ta by na rozloučenou jen pšoukla a zčernala by do pův. nenápadné podoby...v MHD by se za mnou všichni otáčeli, hlavně oháknuté dámy vracející se znuděně s povinných manželských koncertů a polohlasně by vzdychaly: "ten tlustej bezdomovec o berlích se má-ten není jako nějakej nudnej Berli-oz, tak krásně smrdí jak přičmoudlej buřt pečenej někde v lese na ohýnku..no jo-a eště má mastnou tlamu"a dámy by smutně pohlédly směrem na své vyhaslé klíny a v duchu začly spřádat pažravě romantické sny....Ivučko..dostal jsem chutě..ale tu v jířodíře není ani buřtíka...tak si v topinkovači připálím aspoň starej krajíc chleba-jestli ho ovšem v lednici najdu..taky bych se moh ale poradit s kapitánem Glenem***sny bývají nejpažravější *****znáš to***:-D :-)

03.12.2017 11:09:19 | Frrreagovat

milý Berli-ozi aneb kapitáne Glene nikdy nejsi nudnej dokonale jsi mě odboural svým komentářem který zní jako pohádka moc za něj děkuji pšoukla jsem si radostí děkuji Jiřulko OOO***)))

06.12.2017 05:55:22 | Iva Husárkováreagovat

ty máš schopnost fabulace jako Vladimír Neff v Královny nemají nohy... já ti to vždycky tak rád věřím :-)

03.12.2017 09:11:36 | hledač

schválně jsem se koukla a mám je nohy umíš krásně lichotit Zdenečku a přitom jsi je vůbec neviděl mám velkou radost moc děkuji OOOO***)))

03.12.2017 09:13:54 | Iva Husárkováreagovat

Ivko, ty jsi jistě Královna dle vzoru p. Neffa, a tak nohy nemáš... Královny totiž nechodí, Královny se ubírají, Královny se nesou... :-)

03.12.2017 09:18:35 | hledač

jestli nemám nohy jsem v prdeli nechceš si to Zdenečku ještě rozmyslet? plynový pedál se sám nesešlápne mohla bych mu to nařídit ale né promiň jsi moc milej ale tady hrozí velký lavinový nebezpečí navrhuji abychme zůstali při zemi a u srnky nožky křivý a chlupatý děkuju asi jsem fakt sjetá ach ta Andělka :-))

03.12.2017 09:26:39 | Iva Husárkováreagovat

tak já ti teda, z čistě praktického důvodu, jednu nožku přiznám :-)

03.12.2017 09:31:23 | hledač

hurá hurá!!! :-))

03.12.2017 09:37:04 | Iva Husárkováreagovat

Ivuško:) škoda že jsi nepopsala ta "jistá místa". Té jistoty je totiž v našem světě tak málo!:)

03.12.2017 08:51:05 | Andělreagovat

moudrá Andělko máš pravdu ale není bezva že v případě této neurčitosti si každý může představit svoji oblíbenou určitost? děkuji moc za zamyšlení a za podnětný komentář :-))

03.12.2017 08:55:24 | Iva Husárkováreagovat

Ivuško máš pravdu. Já jen...člověk se stále učí že se dozvím něco co ještě nevím :):):)

03.12.2017 10:33:08 | Andělreagovat

:-))

06.12.2017 05:50:42 | Iva Husárkováreagovat

Já čekala, že tleskne a vidička se zapíchne do šťavnatého stejku...třeba na zadku! :)

03.12.2017 08:50:42 | Philogyny1reagovat

he hahááá Svati děkuji za rozesmání :-))

03.12.2017 08:52:13 | Iva Husárkováreagovat

Krásná pohádka. Pohádky miluji, patří k životu jako vášeň. Jsou kořením lidského žití. Děkuji Ivuško.

03.12.2017 08:44:55 | Šípková Růženkareagovat

až jsem se lekla jak jsi rychlá Růženko taky miluju pohádky a napsala jsi to krásně mám radost a moc děkuji OOO***)))

03.12.2017 08:51:00 | Iva Husárkováreagovat

Nechtěla jsem tě vylekat.

03.12.2017 11:45:58 | Šípková Růženkareagovat

:-))

06.12.2017 05:50:27 | Iva Husárkováreagovat

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.6 | Facebook, Twitter