Dračí království

Anotace: Tak trošku reakce na dnešní poměry....

Před dávnými časy se v jednom království usadili dva draci. Každý na jiném konci. Dračice Herberta na východě u rybníka a drak Ignác ve skalách, která se táhli hranicí království od severu na západ. Oba draci i obyvatelé království žili v dokonalé symbióze.Ignác a Herberta totiž byli vegetariáni. Nikdo si na ně nestěžoval, naopak obyvatelé uvítali, když Herberta pomáhala zapalovat rodinný krb, nebo když Ignác pomáhal horníkům těžit uhlí, sem tam se mu sice povedlo několik lidí zasypat, ale většinou šlo o hlupáky, který si nevzali helmu.
V království vládl král Zbyšek. Za manželku pojal dceru krále ze sousedního království. Jmenovala se Jiřina. Jednoho dne musel Zbyšek na kongres. Král Olin, pozval všechny panovníky v širem kraji aby založili královskou federaci. Pár hlupáku již v této federaci bylo, ale Zbyšek neustále váhal. Byl by rád, kdyby mu někdo nezkorumpovaný poradil. Bohužel jediný, kdo se nedal podplatit byla jeho žena. Jenže Jiřina byla na okrasu a ne na rady.
Král Zbyšek se rozhodl, že do federace vstoupí, koneckonců v referendu bylo 50,001% obyvatel pro. Takže jako správný král by měl ctít hlas lidu. Jel tedy do Olinového království a chystal se podepsat listinu. Nyní se Zbyškovo království stalo na pokusnou dobu součástí federace. Chudáček král nevěděl, že své království vede do záhuby. Úředníci již nebyli úplatní a lidé už na úplatky neměli. Ke všemu z knížectví z východu dováželi lokajové kyselinu siřičitou na louky. A všechno kvítí v těch lukách zhynulo. Zatím všichni mlčky trpěli rány federace. Nikdo to nechtěl říct, ale všichni věděli, že se předtím měli lépe. Úředníci dostávali úplatky. Obyčejní lidé většinou za sponzorský dar do státní kasy dostali to co chtěli.
Největší podpásovka ale měla teprve přijít. Na další konferenci se Zbyšek dověděl, že má vzhledem k rozloze na metr kvadratický právo jen na jednoho draka. A tudíš bude muset buď Herbertu nebo Ignáce vyhostit. Dlouho si lámal hlavu, jak naložit s tímto nelehkým úkolem. A poprvé mu Jiřina hovořila interdialektem moravským do jeho kralování. Řekla mu, co už dávno věděl a chtěl udělat, ale neměl k tomu odvahu. Kývl hlavou a šel se naobědvat.
Mezitím chystali vesničané Herbertce a Ignáckovi svatbu. Nějaký trouba totiž vyslepičil, že jeden z nich bude muset do exilu a tak se draci rozhodli vzít, aby měli oba občanství. Sňatek byl už připraven. Nevěsta byla schon fertig (už hotová), ženich taky. A oddávající připraven splnit svoji oddávající povinnost. Když se dostal k těm kecům o tom, jestli něco někdo má proti tomuto sňatku nechť promluví nyní a nebo ať ústa jeho mlčí navždy vlítl do síně Zbyšek. Všichni se polekali. Ale Zbyšek se nenechal odradit, věděl, co je jeho královská povinnost. Obešel místnost stoupl si před oddávajícího a pro jistotu ho udeřil žezlem do břicha. To aby mlčel. Nikdo teď nevěděl, co od krále čekat, ale ten k překvapení všech dračí pár oddal. Všichni měli vytřeštěné oči, ale pak, když se král vzdal své funkce ve prospěch Ignáce polovině sálu oči z důlků skutečně vypadli a druhé polovině vypadla huba z pantů.
Zbyšek s Jiřinou odjeli na chalupu a Ignác s Herbertou se usadili v královské chýši, totiž paláci. Z federace království vystoupilo. Dělníky, kteří přiváželi kyselinu spálila herberta svým žhavým dechem. Vše až na korupci se vrátilo do svých kolejí.
A lidé přejmenovali Zbyškovo královstí na Dračí. Bylo to díky novému královi za to, že vytáhl zemi ze svrabu.