Moudrost a Láska

Moudrost a Láska

Anotace: věnováno moudrosti a lásce

 

 

V dobách, kdy ještě lidé rozuměli řeči ptáků

kdy viděli stromové a vodní bytosti

v dobách, kdy svět stál na počátku

chodila po světě Láska vtělená do mladé ženy

 

 

tančila rozverná a hravá

a hledala koho by si zalíbila

na nikoho, na nic se neohlížela

koho se dotkla ten rozkvetl a smál se

ani nevěděl proč a čemu

jen věděl, že štěstím mu může srdce z hrudi vyskočit

 

 

tetelila se na slunci

dívala se do jeho tváře

ale bylo pro její vášeň moc žhavé

 

 

přikrývala se měsíčním svitem

tkala si z něj závoje nedostupnosti

ale byl příliš studený pro její odměřený hlad

když chtěla státi se neopětovanou

 

 

chodila světem a nikdo nedokázal spoutat její rozverné vlasy

nikdo nebyl ten pravý

pro její naléhavost

 

 

jednou se láska zatoulala až ke břehům jezera

bylo klidné a čité

plné však života, tak jako byla ona 

bylo i záhadné

stejně jako bytost, kterou zahlédla sedět na jeho břehu

 

 

ta bytost byla snivě zahleděná před sebe

vše zkoumavě pozorovala o všem rozjímala

vše si také dobře pamatovala

pohybovala se rozvážně s klidnou a silnou energií

zůstávala stranou od vší zbrklosti světa

byla to Moudrost vtělená do muže

ani mladého, ale ani starého

 

 

měl oči lesa

trošku mechu i rez jehličí v nich bylo

trošku vody a maličko modré oblohy

vlasy mu voněly vůní prastarých ohňů

chránících lidská obydlí před mrazem a divokou zvěří

jeho pleť byla světlá a hladká jak nejčistší hedvábí

jemností myšlenek o dobru, které miloval

 

 

Moudrost vzhlédl od vodní hladiny

přestal rozjímat o tom, kdo je vlastně moudrý

a zadíval se směrem, kterým tančila Láska

 

 

tu zaujal jeho pohled

nožky zastavily hbitý rytmus

ruce jí spadly do klína

vzápětí se však rozlétly jako křídla racků k objetí

 

 

Láska objala Moudrost a nasála vůni jeho vlasů

v tu chvíli poznala svého druha

Moudrost se rozzářil, neboť našel Lásku

která jej nechtěla spoutat

jen strhnout svou bezprostředností a vášní

 

 

on však tu rozesmátou divošku dokázal zklidnit

moudrou radou

mírností naklonit k naslouchání

které se musí učit i Láska

 

 

tak spolu jdou teď světem ruku v ruce

Moudrost a Láska

dívají se svýma očima jeden do druhého

a každý, kdo je potká ví

že našel opravdové štěstí

 

 

Autor Malá mořská víla, 09.05.2019
Přečteno 1461x
Tipy 14
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Je to hezký, takový poetický..... Což se sem perfektně hodí :)
Já si teda osobně myslím, že láska a moudrost budou vždycky spolu svádět boj, ale určitě nemám patent na rozum, třeba to může být i tak, jak píšeš. Každopádně se mi to líbilo, takže děkuji :)

20.05.2019 13:51:15 | pendejo Noise

líbí

Děkuji za čtení a tip a věř, že jsem je prožila :)

22.05.2019 13:16:32 | Malá mořská víla

líbí

hmmmm sluší to těm dvěma...

20.05.2019 13:42:12 | enigman

líbí

Vidíš a jsou lidé co tomu nevěří že mohou být jedno:)

22.05.2019 13:15:31 | Malá mořská víla

líbí

...Tuším,že si Moudrost potkala....a Láska?Ta je v Tobě....Ji./úsměv/

09.05.2019 21:16:25 | jitoush

líbí

Potkala jsem je obě Jituško, zrovna když za ruce se vedly:)
Díky za čtení a tip:)

10.05.2019 21:17:35 | Malá mořská víla

líbí

Hezký,dnes jsem naladěna na takový text,mému muži někdy voní vlasy jehličím i ohněm ,musím mu to až přijde říct..inspirovala jsi mne ;)

09.05.2019 20:50:15 | xoxoxo

líbí

To je dobře Dani, oni naši lásku a uznání tolik, tolik potřebují :)

10.05.2019 21:16:04 | Malá mořská víla

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel